Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

a vlepila do krabicek. Za minutu zrucny lepic udëlal 
i 100 krabicek. Za 1000 krabicek piatilo se 50 kr,, 
rodina za den udëlala 2 az 3 tisíce krabicek, y roce 
y 10 vesnicích iidëlalo se az 30 milionu krabicek, coz 
vyneslo obyvatelstvu asi 15 tisíc zlatych. 
Velkou zásluhu mají také vs e rubs tí Zidé na dobyt- 
cích trzích, které zvláste v drívejsí dobë byly ve Kdyni 
slavné. Priváden sem byl dobytek z dalekého okolí a 
prodáván hojnë do Bavor, Saska, Wiirttemberska, ba 
sel près hranice i do Francie. Proto shledáváme mezi 
2idy ve V. i ve Kdyni mnoho obchodníkú dobytkem 
vseho druhu. 
Vynikající muzové ze Vserub: 
Na prvním miste je jmenovati Jirího Leopolda 
W e i s 1 a ze Y. 
Leopold Weisl 
Patri mezi nejstarsí spisovatele naseho kraje. Wei¬ 
sel narodil se r. 1804 v Presticích a puvodní jeho 
jméno bylo Jacliim Löbl Weisel. Otee jeho se jmenoval 
Simon Weisel a matka Marie, roz. Haberkornová. Otee 
byl cestujícím se striznym zbozím. MJadá léta prozi! 
Weisel v Presticích, pak vstoupil na studie do Prahy, 
kde by di el v prazském ghettu, jez si velmi oblíbil a 
z nëho cerpal námety k pozdejsím svym literáriiim 
pracim. 
Weisel nevydal svoje spisy souvis'le, ale uverejñoval 
je po kalendárích nebo casopisech, a tim brzo upadl 
v zapomenutí. Teprve konservátor Josef Blau z Nyr- 
ska vydal zi voto pis Weisluv a jeho price, pokud se 
jich dopátrati mohl, v dile: Beiträge zur sudetendeut¬ 
schen Volkskunde, sv. XVII, ze kterého je cerpán i 
tento zivotopis. Vydán byl pod názvem: Georg Leopold 
Weisel, Aus dem Neumarker Landestor, r. 1926. 
Zivot Weisluv lze rozdëliti na dvë cásti, na prvnich 
36 let, kdy byl velmi málo znám, a na dalsích 36 let. 
kdy pusobil jako ranhojic (felcar) a porodník ve Y. 
Tam poznal dceru celního úredníka Karla Pavlovského 
— Annu, a zamiloval se do ni. A tu odvázil se velkého 
kroku, na tu dobu velmi rídkého, k vuli nevëstë pre- 
stoupil na víru katolickou a dal se dne 27. listopadu 
1843 v kostele sv. Anny na Tannaberku pokrtíti. Krest 
vykonal domazlicky vikár Jan Faster. Od té doby psal 
se Jiri Leopold Weisel 
První pocátky literárních prací objevují se r. 1836, 
kdy v Bohemii uverejnil novelu: Moje první praxe. 
Ve sbirce Panorama des Universum objevují se: Po- 
vësti prazskych Zidu. Psal téz do Paschelesovych Sip- 
purim v letech 1846 az 1858 a vydal tam: Po vesti, po- 
hádky, legendy a kroniky zidovské. 
R. 1844 vysly: Snorer, ci zidovstí zebráci, r. 1845 
Jezibot, ci zidovská università, a r. 1850 vëtsi dílo: Jak 
ziji prazstí Zidé? Tam popisuje obehod, zamëstnàni, 
volná remesla, umëni a vëdu, sluzebné osoby, dobro- 
cinné ústavy, úrední stavy, hostince a zid. stravovny. 
Ve svych spisech pojednává Weisel casto téma lásky 
mezi Zidem a krest'ankou, a v legendë Rabbi Ammen 
vyslovuje straslivou kletbu nad odpadlíkem od víry, 
ac sám takovym byl. V líceních Hrbitovy a Uzdravení 
Loisicky vyslovuje se proti sñatku Zida s krest'ankou. 
Die toho se dà sonditi, ze ve svém, manzelství nebyl 
zcela spokojen. R. 1850 narodila se mu dceruska Marie 
Magdalena a pak jestë pozdëji dëti Anna a Karel. 
V rukopisech nalezeny jestë dila: Rb. Jontev-Pu- 
rim, a z r. 1844 clánek Podezreni, a r. 1858 Jajin 
Kidus, ci Krivé obvinëni, kde pise Weisel o rituální 
vrazdë. Pres to, ze byl Weisel pokrtën, zustal vire oteu 
vernym. 
Jako lékar byl Weisel siroko daleko znám a volán 
i do Bavor, az mu to bylo zakázáno. Tëzko vsak ,se mu 
zilo v malomëstskych pomërech ve V. 
Kdyz r. 1848 prisla do V. ceská spisovatelka Bozen a 
Nëmcovà a bydlela v dome vedle Weisla, seznámili sea 
Nëmcovà pak: mêla na nëj velky v'liv ve smëru literár- 
nim i politickém. Weisel byl na ùspëchy Nëmcové 
zárliv, takze i nepríznivy usudek o ni pronesl. Bozena 
Nëmcovà vzbudila ve Weislovi zájem o Chody, a tak 
Weisel r. 1848 napsal dílo: Chodsky procès, které vy- 
slo v XV. roc. Panoramy. R. 1873 uverejnil jako po- 
slední svoji práci v Politice vyñatky z Chodského pro- 
cesu pod titulem Zapomenuté historky, a tyto besídky 
daly podnët spisovateli Aloisu Jiráskovi k zpracováni 
Psohlavcu. 
Bour'livy r. 1848 nasel ve Weislovi ohnivého zastán- 
ce svobody národu. Muz Bozeny INëmcové postavil se 
v celo protidynastického hnuti. Weisel pusobil vice ve 
vychovném smëru na lid. V této dobë pise Weisel ruz- 
né clánky do novin a pouëuje lid o vsern, co se kde 
prihodilo. Psal také o svych lékarskych zkusenostech, 
o pytlácich, o podloudnících a pod. Zajimavé je, ze 
kdyz se stavëla první dráha v nasem kraji, a to zelez- 
nice z Prahy do Domazlic, byl Weisel proti a proroko- 
val jí krátkou budouenost. Ve válce Nëmcu proti Fran- 
couzûm r. 1870/71 prál sice Francouzum porázku, ale 
prorokoval Nëmcum, ze i oni jednou za svoji pychu 
budou ztrestáni. 
Weisel byl znám se spisovatelem Jos. Rankem, Max. 
Schmidtem, s Hippolytem Randou, ktery se o nëm vy¬ 
slovuje, ze je Weisel nadany a pilny spisovatel. O W eis¬ 
lovi pëknë se vyslovuje i Alois Jirásek, spisovatel J. 
S. Baar zmiñuje se o nëm ve svych spisech. 
Weisel sleduje ve spisech vychovny moment, nabádá 
lid k mravnosti, vyslovuje se proti zvyklostem a povë- 
rám, popisuje zvyky lidu, jak Nëmcu, tak i Gechu, a 
je k obëma národnostem objektivní. Weisel nehledal 
spolecnosti, byl vice samotárem a zustal vzdy svuj. 
Zemrel na první nemoc, kterou v zivotë onemocnël, 
dne 31. brezna 1873, a pred smrtí jej osetroval jeho 
príbuizny MUDr. Josef Weisl ze Kdynë. Weisel dosáhl 
vëku 69 let. 
Nëkdy psával pod pseudonymem Lesiv, W....L 
G. L. W., M. B. K., Asmodi nebo Veradico. 
Druhym slavnym muzem-Zidem ze V. jest: 
Stavebni rada ing. Antonín Rudolf Fleischt. 
Nar. se v r. 1862 ve V. Studovaî v Plzni, pak presel 
na nëmeckou techniku do Prahy, kde dosáhl titulu in- 
zenyra. Zalozil pak stavitelskou firmu ve Lvovë, stavël 
tam kasárna a vojenskou prádelnu a vedi i jiné dûle- 
zité státní stavby. Zemrel dne 8. dubna 1921 ve 
Yídni a je tam na centrálním hrbitovë pochován. 
* 
P r a m e n y: 
Josef Blau: Georg Leopold Weisel. Aus dem Neumarker 
Landestor. 
Emil Tsída: ¿idé v obvodu koutského pausivi. 
Otlùv Naucny slovnik. Dil XV., str. 481. 
Zápisky pana Gustava Hoitasche ze Vserub. 
Matriky ze Vserub a Trhanova. 
Vanek-Hoslas: Soupis památek okresu domazlického. 
Vseruby 5 
450 
Neumark 5