Ye K. y té dobë vybírá se pohranicní cío, ale for¬
marli se ràdi K. vyhybají. V sousedství K. roste kon-
kurence v nove zalozené tvrzi Koutu, kde usazují se
páni z Ryzmberka. V této dobë stává se pánem Ryzm¬
berka nëmecky slechtic Jan Filip Kratz ze Scharfen-
steina, ktery r. 1624 dává K. privilegia a stavi její
obyvatelstvo na roveñ obyvatelum jinych mëst. Pra-
vidly temi usnadñuje se obchod ve K. a dávají se mu
mnohé vysady.
Hrad Ryzmberk trpí ve válce 30 leté, az konecnë
r. 1648 je Svédy rozboren. Pak zasahá do K. i refor-
mace, po které nalézáme ve K. nekolik prázdnych
domu, ze kterych obyvatelstvo odeslo, pronásledováno
jsouc pro viru.
Zejména je to dum blíze radnice, kde dnes stojí ak-
ciová prádelna, ktery kupuje panstvi koutské a zri-
zuje tam první p-letárnu ponozek a jinych veci.
Panstvim koutskym a trhanovskym vládne pozdëji
povëstny neprítel Chodu Wolf Maximilián Lamingen.
Vedova po nein pani Polyxena z Lobkovic prodává je
dne 16. listopadu 1697 novému majiteli baronu Jind-
richu Stadiono vi z Würzburku. A v této dobë nalézáme
jiz zmínky o prvych Zidech na panstvi koutském. Rod
Stadionuv vládne zbozím koutskym a trhanovskym az
do r. 1909, kdy vymirel.
Za Stadionu vzrustá kdynská továrna a tím i blaho-
byt obyvatelstva. Mësto K. roste, stavi se domy, oby-
vatelstva pribyvá, ale suzují ho vojska válek Karla VI.
a Marie Terezie. Velmi casté jsou ve K. rekvisice obilí,
neni-li mozno obilí sehnati, jsou voláni ku pomoci Zi-
dé, kterí je pak obstarávají.
Konecnë svítá vëtsi svoboda. Y r. 1848 tvorí se i
ve K. národní garda o 235 clenech, ale konce její jsou
neslavné, jako jinde. Ale ruch v mëstë neustává, do K.
dostává se posta, stavi se nová íadnice r, 1850, pri-
chází zeleznice r. 1889, skoly rostou, r. 1896 zrízena
skola mest'anská, továrna zatím dobre prosperuje,
obyvatelstvo nacházi dosti obzivy a píevrat zastihuje
K. v nejlepsím vzrustu.
V dëjinâch Zidu na K. bude treba prihlédnouti i
k ostatním osadám, které se K. sousedily: Kout na Su-
mavë, Vseruby (Neumark), Dlazov, Loucím, Kolovec,
Pocínovice, Praporistë a jiné.
V této cásti o K. budou vzpomenuty dëjiny Zidü
v Koutë, Praporisti, Loucími, Dlazovë a Pocínovicích.
O Zidech v obvodu panstvi Stadionského pise Emil
Tsída : „Novy majitel nemël Zidu v lásce, a to pro&të
z té príciny, ze nezaplatili celou kupni cenu za pan¬
stvi. Majitel zil za hranicemi, úredníci jeho, zejména
vrchni Seyfried, nezapinali svych kapes, vytëzek z vel-
kostatku byl maly, zavládlo smënecné hospodárstvi,
utocistë hledáno u Zidiû, a tak situace nebyla utësenâ."
První zmínka o Zidech je v koutském archivu v t.
zv. Amtsrelationen, kde je zapsáno, ze vrchní správce
koutského panstvi Jindrich Dalken na rozkaz své
vrchnosti, tedy Stadiona, vydává vynesení r. 1720,
kterym se vsichni Zidé z panstvi koutského vy-
povídají.
Prípis dorucen byl Zidu Abrahamu Markusovi
v Koutë, jehoz v korespondenci koutského archivu na-
zyvají „patriarcha". Rodina Abrahama Markuse byla
jiz asi 100 let usazena ve Yserubech a pak nëkolik let
bydlela v Koutë. Nejvice staresti pûsobil koutskému
panstvi Abraham Markus a chtëli jej za kazdou
cenu vypuditi. Zalovali na nëj Stadionovi a ten nari-
zuje, aby ho hlidali, na jeho pocínání dávali pozor a
jak by jej v nëcem chytili, ihned ho vyhnali. Aie Abra¬
ham asi tusil, co by jej potkalo a proto zil velmi so-
lidnë, v nicem jej nemohli pristihnouti, a tak jej na-
cházíme v Koutë az do jeho smrti r. 1725.
Vrchní sopti zlosti proti nëmu a pise, ze nebyti
Abrahama, s ostatními byl by brzo liotov. Z toho vi-
dëti, ze Abraham byl vudcem Zidu a ze se jich zastával.
Proti vypovëdëni Zidu z koutského panstvi r. 1720
Zidé se ohrazuji, nejsou s nini spokojeni a odpovidaji,
ze z panstvi nepujdou, ze zahájí s majitelem panstvi
spor, ve kterém spoléhaji na podporu celého zidov-
stva z Cech.
K vëtsi akci odhodlali se dne 7. listopadu 1720, kdy
z celého panstvi podávají vrchnímu ponízenou zádoist,
aby jich tak krutë nepronásledoval a odvolávají se,
ze jiz r. 1654 za Volfa Viléma Lamingena cinze z do-
mu a danë ràdnë piatili. Tuto zádost prinesla na zá-
mek v Koutë deputace Zidu, v jichz cele byl Abraham
Markus z Kout a.
Vrchní asi upustil od stíhání 2idu a v dalsím do-
pise Stadionovi sdëluje, ze vycká, jak se Zidé budou
dále chovati a jak svym slibum dostojí, jinak, ze jim
ukáze!
V dalsím dopise dovídáme se, ze na panstvi kout¬
ském je vinopalna, která se pronajímala. Kdyz vy-
prsel r. 1720 nájem, uchází se o vinopalnu Abraham
Markus a nabízí za ni nájmu 1200 zi. Z dopisu vrcli-
niho Stadionovi a odpovëdi shledáváme, ze Stadion
nechce, aby se vinopalna Abrahamovi pronajala, treba
dával o 200 zi. vice nájmu nez jiní. Z toho vidëti, ze
Stadion Zidum neprál.
Dne 17. února 1721 vysvítá z dopisu vrchniho hra-
bëti, ze Zidé vyckávají prichodu hrabëte Stadiona do
Cech, ze se k nëmu chtëji dostaviti s deputaci a pro¬
siti o ochranu. Ale Stadion odpovídá, ze se mylí, do-
mnívají-li se, ze jich bude chrániti a snad nové na
panstvi prijímati, to ze by ucinil jen na rozkaz císaruv.
Dne 2. brezna 1721 podal Zid Jakub ze K. supliku
o slevení ochranného poplatku zidovského, uvàdëje,
ze tolik piatiti nemuze. Vrchní to oznamuje Stadionovi
a popouzí ho, ze vydá-li ostré narízení, Jakub jistë za-
platí.
Ne j vëtsi obtízí by lo, ze vrchní nemohl dokázati, zda
Zidé mají die vynesení snëmovniho z r. 1650 právo
na panstvi se usaditi, nebo ne. Zidé tvrdili, ze ano,
kdezto vrchní nemël dukazu proti, jelikoz spisy
archivu koutského shorely a vrchní pro své tvrzení
nemël dokladû.
Die knihy Urbario bylo r. 1721 v obvodu panstvi
koutského 11 zid. rodin, které platily rocnë 163 zi.
poplatku.
R. 1725 vydámo císarské narízení, ze obec, která pri-
pustí, aby se usadili Zidé, kde dosud nebyli, sama za-
p'latí pokuty 1000 dukátu.
Dne 9. ríjna 1725 zemrel v Koutë od panstva ne-
nàvidëny Abraham Markus. Vrchní pise Stadionovi a
navrhuje, aby nyní Zidé z Kouta byli vypovëdëni a
posláni k príbuznym do K.
Tady dëje sé první zmínka o Zidech ve K. Byli tedy
ve K. Zidé jiz pred r. 1725.
S vdovou po Abrahamu Markusovi vyjednával vrch¬
ní o prodej jejího domu, ale vdova zádá za nëj vymë-
nou domek ve Vserubech. Vrchní trvá vsak na koupi,
jinak ze by Zidy z Kouta nevypudil. Jezto vdova byla
tëhotnà a zima se blízila, ponechali ji zatím v Koutë.
Teprve r. 1727 opustila vdova Kout a odstëhovala se
do Vserub. V Koutë po té ze Zidü nikdo nebydlel.
Abraham Markus byl jediny Zid v Koutë, ktery tam
mël svûj vlastni domek, jinak ostatni bydleli v pod-
nájmu.
R. 1727 scházejí se Zidé z kraju klatovského a plzeñ-
ského a vymáhají si na krajskych hejtmanech nëkteré
vyhody.
0 podobném pocínání dovídáme se ve K. dne 11.
ledna 1728. Do K. dostavili se dva inzenyri, kterí nasli
na nàmësti v domku u panské manufaktury (prádelny)
Neugedein 2
438
Kdynè
