Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

projediiala. Lounská o. z. prejala do svych rukou ro- 
covskou synagogu a v r. 1908 prodala dum cp. 87 
V Rocovë obci Hornímu Rocovu za 3800 K, o cemz 
se usnesia schuze predstavenstva dne 5. února 1908. 
Zároveñ upraveno tam vyucování nábozenství isr. na 
ten zpusob, ze bude tam docházeti zdejsí ucitel 
Schwarzkopf jednou za 14 dní na dvë hodiny za plat 
280 K rocnë. 
Stejné potíze mêla obec hrískovská, která 
nebyla s to vydrzovati ylastního rb. Pf isla tudíz s ná- 
vrhem, ze se pripojí k rabinátu lounskému. Scliuze, 
konaná za tím úcelem dne 29. prosince 1906, pristou- 
pila k návrhu a zádala za toto pripojení rocní príspe- 
vek na rb. 100 K, ale cestovné a remuneraci za vy¬ 
ucování atd., ze by si piatii Hrískov zvláste. Po del- 
sím otálení dosla odpovëd', ze se Hrískov pripojí ra- 
dëji k rabinátu slanskému, ponëvadz pry tamejsí rb. 
jest ceskym kazatelem. Tím byla vëc nadobro roz- 
resena. O tom dosel do L. prípis od hrískovskych dine 
20. brezna 1907. Znova pak o veci jednáno v r. 1912 
bezvyslednë. 
V r. 1898 zrízen v L. zidovsky ústav chu- 
d i n s k y, jemuz venováno hned 150 zl. do zacátku. 
Kromë toho ustaven dámsky dobrocinny 
s p o 1 e k a prispíváno na chudé zidiovské príslusníky 
kazdorocnë slusnymi cástkami. Zejména o velkych 
svátcích poskytováno nemajetnym v domácnostech 
zdarma pohostinství. 
Z rituelních potreb pusobil stálé nesnáze 
rád koserovací, ktery nekolikrát opravován a upra- 
vován, hlavnë v r. 1884 (na schuzi dne 10. února t. r.). 
Pokud se tyce skoly lounské, patrila péce o 
ni k nejdulezitejsím úkolúm predstavenstva. Obec na- 
jala místnosti vyse zmínené od Neuberga a piatila mu 
nájmu 180 zl. rocnë, mimo to za cistëni a otop 65 zl. 
rocnë. Tridy byly dvë, systém byl koedukacni. Pocet 
dëti ovsem nebyl stejny, nybrz kolísal podle prilivu 
dëti mimolounskych. Obycejnë se pohyboval mezi 30 
az 40 dëtmi. Celkovy náklad na skolu byval asi 
1000 zl., pocitaje v to i sluzné uciteli a pozdëji i pod- 
uciteli, jakoz i mimorádného ucitele jazyka ceského. 
R. 1887 provedena velká reorganisace skoly, která se 
ukazovala na nové pomëry zastaralou. Tehdy také 
odñato vyucování ëestiny rediteli kuru Vejsickému, 
ktery za to dostával honorár 6 zl. mësicnë, snízen plat 
rabínovi, kantorovi a kustodovi a vypsáno misto pro 
poducitele s podmínkou, ze bude vyucovati cestinë. 
Ponëvadz pak místnosti sta ré skoly v domë Neubergo- 
vë se ukázaly nedostatecnymi, zrízeny nové místnosti 
v dome cp. 306 v nynëjsi Zizkovë ulici. Ponëvadz vsak 
mnoho zactva skole odpadlo, kdyz zrízena v L. skola 
reálná v r. 1896, kterou prevzal pozdëji stát do své 
správy, doslo v r. 1897 k uzavrení zvlástní skoly zi- 
dovské. Zarízení prodáno, o knihách usneseno, ze 
mají byti rozdány zákum dosavadním, ale usnesení to 
bylo oddáleno a posléze neprovedeno. Náklad na 
skolu se hradil rozvrhováním skolného kazdého pul 
roku, nebot' se dëlil skolní rok na dva bëhy. Chudym 
zákum, vëtsinou venkovskym, se skolné odpoustëlo, 
k cemuz obec kazdorocnë prispívala urcitym penízem. 
Spojení skoly s obcí vubec bylo co nejtësnëjsi a ne- 
vyhodné. Proto casern oddëleny vëci skolní od zále- 
zitostí obecních docela, vedlo se její úctování zvlásí 
a predstavenstvu se tím znacnë uvolnilo. Pro dozor 
nad skolou volen byval zvlástní skoldozorce. Ucitelé 
se najímali verejnë vypsanym konkursem v novinách 
a prihlásení byli pozváni do L. na útraty obce, aby 
pred zvolenou komisí pronesli libovolnou prednásku, 
coz mëlo vyznam jakési zkousky, podle níz se pak 
nejschopnëjsi vybíral. Velmi casté byly stesky na ne- 
schopnost nëkterych ucitelü, na zanedbávání povin- 
ností a spatné vysledky vyucovací, jak ostatnë byvá na 
vsech soukromych skolách, kde jednak ucitel jest zá- 
visly na clenecji korporace, skolu vydrzující, jednak 
na druhé stranë není prece jen rádného dohledu a 
jasnych osnov vyucovacích. To byl zajisté také jeden 
z duvodu, proc byla skola konec koncu zavrena. Po 
uzavrení skoly bylo nutno opatriti vyucování nábo¬ 
zenství isr. na verejnych skolách lounskych, coz svë- 
reno nejdríve zvlástnímu uciteli, pozdëji tuto funkci 
prejal místní rb. za zvlástní honorár. Ale i tu pak do- 
cházelo k stíznostem, ze vyucující vënuji vyucování 
nábozenství velmi màio hodin a ze vubec vyucování 
zanedbávají. V tom ohledu vyslovena na pr. písemná 
nelibost rb. dru Blitzovi, ktery i na skole soukromé 
se spatnë osvëdcoval. Dokud byla zidovská skola sou- 
kromá v cinnosti, vysílala obec svého zvlástního zá- 
stupce do místní skolní rady. Zrusení nëmecké skoly 
zlepsilo podstatnë vztahy lounského Zidovstva k ces- 
kému obyvatelstvu mèsta i jeho okolí, které poklá- 
dalo 2idy pràvë z toho duvodu za své národní neprá- 
tele. Bylo to období vásnivych politickych boju jazy- 
kovych mezi Cechy a Vídní, které se rok co rok stup- 
ñovaly. Y L. se tehdy utvorila politicko-hospodárská 
organisace s programem antisemitsky silnë zabarve- 
nym, pod názvem „Ceská druzinakterá vznikla 
v r. 1897 a zahájila silnou propagacní cinnost proti- 
zidovskou ve mëstë, hlavnë vsak na venkovë. Zvala si 
vynikající recníky, kterí bourili na schúzích po celém 
venkovë, pouzívajíce ke svym úcelum, které byly 
predevsím hospodárské a zivnostenské, pràvë hesel 
nàrodnë vlasteneckych. Vëtsinou se pridávali k Dru- 
zinë mëststi i venkovstí zivnostníci, kterí se nemohli 
smíriti se silnou konkurencí zidovskou. Zajímavo jest, 
ze nepricházeli nikdy snad s duvody rasovymi, kte- 
rych se uzívalo a uzívá v bojích protizidovskych na 
stranë nëmecké, nybrz témër vyhradnë duvodu nacio- 
nálních. Predstavenstvo z. o. lounské bylo nuceno 
pomysleti na obranu a proto si stëzovalo okresnimu 
hejtmanu lounskému. Oznámilo mu, ze hodlá proti 
tëmto stvanicím zakrociti soudnë. Avsak okresní hejt- 
man je pozádal, aby zatím nie vice nepodnikali, ze 
on sám ve vëci zakrocí a tak soudní rízení proti pu- 
vodcüm a svolavatelum schuzi bylo odlozeno (ve 
schuzi dne 9. brezna 1898) a k zádnému zakrocení 
pak opravdu jiz nedoslo. Ginnost Druziny v tomto 
smëru nemëla skuteenë dlouhého trvání a obrátila se 
smërem jinym, k politické práci mensinové na ces- 
kém severu. Jistë pak k usmírení tëchto rozporu pri- 
spëlo i uzavrení zidovské skoly nëmecké v L. — 
Zamëstnanci obcí vydrzovaní byli: rh., 
kt. a ucitel, pozdëji poducitel, kustos ci sluha, varha- 
nik a casem jestë vypomocny ucitel. Jejich prijímání 
a vybër, jak jiz receno, pusobil obci dosti znacné sta- 
rosti. Bylo treba jednak vypláceti jim sluzné a roz- 
hodovati o jejich chronickych zádostech o zlepsení 
príjmu, dozírati na jejich cinnost, rovnati spory mezi 
nimi a clenstvem. 
V r. 1874 byl rb. od r. 1873 dr. Salomon Knöp¬ 
fe 1 m a c h e r, pozívající veliké váznosti a úcty nejen 
mezi ëleny o. z., nybrz i ve mëstë vubec. Dne 16. brez¬ 
na 1882 jednalo se o jeho vypovëdi, kterou predlozil 
obci a motivoval ji tím ze se mu nabízí lépe placené 
misto v Praze. Jeho vypovëd' byla s politováním pri- 
jata a na vylohy stëhovaci pro nëho a cetnou jeho 
rodiinu usporádána bvla sbírka mezi clenstvem. Po 
vypsání konkursu doslo k prijetí rb. dra Davida 
Blitze dne 23. cervna 1882, se sluznym 800 zl. a 
120 zl. príbytecného. Byl vsak prijat jen prozatimnë 
na 3 léta a pak znova na 3 léta. Jeho sluzné zvyseno 
Louriy 10 
35Î 
Lauti 10