Také Cítoliby mëly pravdëpodobnë svou rodimi
zidovskou. K r. 1704 pripomíná se y pripise, za-
slaném od krajského úradu zateckého iounské rade
mëstské Zid Vesely Level. Panství patrilo tenkrát
Amostu Bohumírovi z Schiitzenu13).
Zajimavëjsi jest zmínka o Domousicích. Tarn
se setkáváme se jménem Isák K a t z a manz. Helena.
Ten koupil tarn pansky ovëin r. 1785, ale dlrzel jej
pouze do r. 1788, kdy koupil panství novy majitel.
Nemuzeme zde podle vseho mluviti o rodinném
císle domousickém. Panství zadluzil majetník jeho
Jan Augus tin Kneisl, o citi s e r. 1782 v sekvestraci a
od správy statku Katz koupil ovëin jen z duvodu
obchodních za laciny peníz. Ponëvadz vsak víme, ze
v L. zila kolem r. 1800 rodlina Katzu, chrânënych
na panství libochovickém, byl asi tento Katz jejím
p?íslusníkem14). V Blsanech zila ehránéná ro-
dina Pollaku. Dne 9. cervna 1816 byl pokrtën v L.
Zid Adam P o 11 a k z této rodiny, která tím asi za-
nikla 15).
Vsechny ostatní rodiny zidovské, s nimiz setká¬
váme se v obcích venkovskych, nyní príslusnych k z.
o. Iounské, pristëhovaly se do svych sídel az po r.
1848.
Situace Zidovstva lounského za celé toto období
az do r. 1848 nebyla, jak z uvedenych faktu zjevno,
nikterak utësenâ. Jak veliky to rozdíl proti stol. XV.
a XVI., jest patrno na první pohled. Zejména ná-
padná jest hlavnë chudoba zidovskych rodin, jejichz
dluhy se casto pripomínají. Jejicli vyznam hospo-
dársky není témër zádny, politicky a sociâlnë jsou
postaveny tak nízko, jak si jen mozno pomysliti. Je
to období hlubokého úpadku nejen ceského zivlu a
jeho státoprávní svrchovanosti v zemi ceské, nybrz
i úpadek Zidovstva, které tak snáselo svûj tëzky osud
soucasnë s zivlem ceskym — a pri torn nerozumël
jeden druhému z duvodu nábozenskych!
Není divu, ze ti Zidé, jimz se nedostávalo moz-
nosti získati rodinného ëisla, aby se mohli nëkde
usaditi a zaloziti rodiny, kterí pro nemajetnost ne-
mohli vyhovëti podmínkám, kladenym pri povolo-
vání sñatku, stávali se bremenem jak vlastních sou-
kmenovcu zidovskych, tak príslusnych dominií i
úradu. Není divu, ze setkáváme se s cetnymi Zidy
potulnymi i zloëinnymi, které pronásledovaly úrady
na prísné pokyny zemského úradu. Tak máme za-
chován v lounském arch, seznam „zlych ¿idu6
z konce XVIII. stol.16), v nëmz se uvádí 43 potul-
nych Zidu, nëkdy i se zenou a dëtmi precházejících
s mista na misto, z nichz mnozí jsou hledáni pro
krádeze, dále 6 jmen 2idu uvëznënych v staromëst-
ském vëzeni prazském a 13 jmen potulnych 2idu,
umistënych prozatím v zid. spitále prazském. To
byly vysledky „zidovského systémuod nëhoz si
vládla slibovala tak znamenité vysledky, uvàdëjic
v samotném textu uvedeného patentu, ze má za ùëel
uciniti z Zidu ràdnë se obzivující státní obcanstvo a
srovnati je poskytnutymi svobodami s obëany kres-
t'anskymi.
IV. Lounátí Zidé od r. 1848.
Mohutny a zdravy národohospodársky rozvoj Zi¬
dovstva po jeho úplné emancipaci v polovinë stol.
XIX. ukázal nade vse jasnë, jak nesmyslnou politiku
provâdëli panovníci rakoustí vuoi Zidum v XVII. a
XVIII. stol. Jejich systém nedovedl niëiin prispëti
k tomu, co si v první radë vytkl za hlavní úkol a
poskodil jen zájem státu a jeho situaci hospodár-
skou.
Kdyz po r. 1848 zrusena byla vsecka mimorádná
opatrení protizidovská, dostavila se za rezimu Ba-
chova znova jistá recidiva, vyvolaná novou vlnou
absolutismu a zpátecnictví centralistického, které
skoncilo svou kariéru porázkou u Solferina v r. 1859
a vseobecnym úpadkem monarchie.
Patent ze dne 20. ríjna 1848 uvolnil 2idy v prá-
vech obcanskych co do nabyvání majetku i placení
daní a poplatku. Proto narízení c. k. dvorní správy
komorních duchodku v Cechách z 23. kvëtna 1849
rusí vsechny danë z listu pruvodních a jiné místní
policejní danë, jimiz Zidé co 2 i d é zavázáni byvali,
a sice od 1. listopadu 1848 pocítaje. Rovnëz tak
vsecky pro në povinné zvlástní taxy k eráru odvá-
dëné, pokud se vztahují ke koncesím. To byly vy-
mozenosti pro zidovské podnikatele velmi vyznamné.
Pokud se tyce moznosti nabyvání majetku nemovi-
tého, pokusila se vláda císarskym narízením z 2. ríj¬
na 1853 provésti restauraci byvalych pomëru. Obno-
vuje tímto narízením vsecka omezení, k tomu se
vztahující, která byla v platnosti pred 1. lednem
1848, aë prohlasuje opatrení to za provisorní a ne-
rusí koupë a zisky zatím nálezitou cestou nabyté.
Skuteënë také pozdëji narízení to bylo odvoláno a
radou vysvetlujících pokynu a vynosu zrovnopráv-
nëni obyvatelstva zidovského s ostatními vrstvami
obcanstva bylo provedeno1). Pro Prahu bylo dule-
zité zrusení zVlástní politické o. z., které provedeno
vyhláskou mistodrzitelství prazského dne 1. kvëtna
1850 I. 3., címz zrusena ovsem i byvalá soudrznost
Zidu ceskych a systém dosavadní zemské represen-
tace zidovské. Právní pomëry z. o. postaveny byly
na basi soukromych obcí nábozenskych, pristoupeno
k zrizování obvodních krajskych rabinátu místních2).
V L. hned po uvolnëni 2idu a zrusení rodinnych
ëisel objevuje se rada rodin zid. Ale bez vytrznosti
se toto nastëhovâni prece jen ani u nás neobeslo.
Kdyz v r. 1849 povolil lounsky magistrát Jáchymu
Weilovi z Postoloprt usaditi se na dobu tri let
v L., doslo k shluknutí asi 60 obcanu lounskych, kterí
se odebrali na mëstsky úrad a zádali tam s velikym
lilukem odvolání tohoto povolení a vystëhovâni zid.
rodiny z mësta. To se stalo dne 17. srpna. Magistrát
ovsem jejich naléhání nehodlal povoliti a lid sáhl
jednoduse k násilí. U Zatecké brány sesly se postvané
tlupy, obstaraly si povoz, najaly dëlniky k nakládání
nábytku a zbozí Jáchyma Weila, nalozily jeho ma-
jetek a vystëhovaly jej z mësta zase do Positoloprt,
odkud prisel. Jáchym Weil se ovsem s tímto rozrese-
ním nespokojil a zjistiv si puvodce, zaloval u kraj¬
ského úradu. Do mësta dostavila se vysetrovací ko-
mise, která po dobu 14 dní prípad vsestrannë vysetro-
vala, dala zatknouti 8 obëanu, kterí byli odsouzeni a
uvëznëni pro zloëin shluknutí3).
To se stalo jestë za úradování starého josefinského
magistrátu. Teprve potom doslo k jeho zrusení a vy-
psání voleb do obecního zastupitelstva podle nového
obecního zrízení pro Cechy. V dalsích letech mohli
se Zidé stëhovati do L. jiz beze vsech nesnází.
A tak ishledáváme se v L. brzy se znacnou kolonií
zidovskou, která rychle nabyvá silné posice hospo-
dárské, zakupuje se ve mëstë a tvorí jednolitou o. z.,
k níz pristupuje i Zidovstvo roztrousené po okolních
vesnicích okresu lounského i nëkterych mimoloun-
skycli.
Z tëchto nejstarsích rodin zid., které se usadily
v L. ji2 pred r. 1860 a dom.ohly se zde jistéhoi blaho-
bytu, mozno uvésti vedle staré rodiny Taussigu a
rodiny Jáchyma Weila^ jenz se po zminënych vytrz-
nostech znova usadil v L., jestë aspoñ rodinu Volfa
Bulovy, Ludvíka Katze, Marka Löwensteina, Jakuba
Poláka, Emanuela Propera. Pozdëji pristupují rodiny
Neumannû; Kahnu, Neubergu, Helleru, Glasern, Ge-
treueru, Kohnu a j. Na venkovë nejstarsi rodiny vi-
Louny 6 23
Lauri- &
