Volltext: Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart I. (1 (1934) ;)

Geschichte der Juden 
in Laun. 
Déjiny Zidiì v Lounech. 
Bearbeitet von 
Prof. Kamil Linhart, Laun. 
I. Zidé do válek hiisitskych. 
Královské mesto Louny, s jehoz dëjinami jsou téz 
osudy zdejsiho zivlu zidovského tësnë spjaty, byvalo 
pûvodnë vesnici, na miste dnesních starych L. se roz- 
kládající, dosti vysoko nad rekou Ohri polozenou, 
aby netrpëla záplavami jejími. Yes velmi starého 
puvodu z do-by predhistorické mêla stredem jednak 
tvrz Visku1), jednak i farní kostel, dnesní kostelík 
sv. Petra2). Pres reku vedi dulezity prechod, brod, 
na cestë od severu z Misnë près mësto Most, vedoucí 
do stredu zemë ku Praze a tato cesta se tu krizovala 
s jinou velmi dulezitou cestou od Chebu a Zatce, ve¬ 
doucí kolem reky Ohre na vychod smërem k Lito- 
mëricim. Cesta prazská postupovala branou mezi po- 
slednimi vybëzky bridliëné vysociny stredoceské a 
DJzbánu na zâpadë a návrsím bytinskym, kterym tu 
konci nedaleko Chlumcan krídová plosina vychodo- 
ceská. Je to brána, kterou se ubiral ku Praze jiz 
známy arabsky obchodnik Abraham ibn Jakub ve 
stol. IX. na trh otroku a nâlezitë ji popsal. Poloha 
osady byla obchodnë dulezitá i tím, ze na severu 
v Krusnych horách od pradávna bylo vyznacné a 
v zemích ceskych vlastnë jediné tëzistë rudy cínové 
a mëdëné, takze dulezitá poloha mista si sama primo 
vynutila zdvizení mësta opevnëného na ochranu 
tëchto obchodnich zájmu. 
A tak doslo v polovici st. XIII., jestë za vlády 
krále Vác'lava I., k vysazeni mèsta královského vedle 
staré vesnice, pri nové zalozeném klástere domini- 
staré vesnice, pri nové zalozeném klástere dominikán- 
ském. Bylo to pravdépodobné právé pred nastoupenim 
krále Premysla II. v r. 1253 3), kdy usazeni v L. ném. 
kolonisté ze Saska, podéleni statky pod úroky povin- 
nymi do komory královské a nadáni právem t. zv. 
magdeburskym, jakym se ridilo také mèsto Litomé- 
rice a Malá strana prazská. 
Král Premys'l II., veden snahou zvysiti duchody 
královské komory, které byly znacné ztenceny jednak 
vzrustajicí moci slechty, jednak emancipaci církve 
z tésného podrucí moci královské, vydal r. 1254, 
tedy právé rok po zalození L. jako mèsta králov¬ 
ského, majestát na ochranu obchodníkú zid., kteri se 
stali tak vlastnë cástí komory královské. Y dusledku 
tohoto majestátu zacali se 2idé z prelidnënych kon- 
cin západního Nëmecka i z jihu evropského usazovati 
v královskych mëstech ceskych, a tak asi dostali se 
také do L. Jen ipusobením jeho do vederne si vysvëtliti, 
ze hned od samého pocátku dostali se Zidé dovnitr 
hradeb mëstskych, kde sdíleli podobné osudy s ne- 
privilegovanym obyvatelstvem ceskym, usídlivse se 
v postranni ulici, podél jizniho úseku hradeb vedoucí. 
Ulice ta se de-lila na éást vychodní, smërem ku brânë 
Prazské, která slula Geská, a cást západní, smërem 
ku bráne Zatecké, jez práve byla sídlem Zidu a nazy- 
vaia se Zidovská. Od sebe byly oddéleny ulickou, pri- 
Zpracoval 
prof. Kamil Linhart, Louny. 
cházející od nàmësti z fortny, vedoucí na hradební 
parkán. Ovsem ze bëhem casu rozsírili se Zidé z této 
ulice, která nebyla veskrze jen jimi obydlena, také 
do ulic sousedních. Zakupovali se hlavnë v ulicce, 
která vznikla kolem strouhy, vedoucí od hradebních 
príkopu do ulice Prazské, jíz se snad privádéla voda 
do príkopu nebo odvàdëly splasky z mësta. Bëhem 
casu dostali se Zidé v drzení témër celé ulicky. Kdyz 
pak prodali jeden dum obci, usazeni tarn mëststi 
strázníci neboli biricové, odkud i ulicka dostala ná- 
zev „Ulice biricúJe to zcásti dnesní ulice Zálozen- 
ská. Nëkolik tehdejsích domû nebylo obnoveno a 
strouha sama ovsem zasypána. 
Bézí-li o to, zjistiti presnë, jaké bylo sociální a 
právní postavení Zidu za tohoto období do válek 
husitskych, narázíme na neprekonatelnou prekázku 
v torn, ze nejstarsí prameny k déjinám lounskym do 
r. 1325 se ztrati'ly jiz v dobë velmi staré, takze král 
Jan Lucembursky byl sám nucen Lounskym jiz tehdy 
vsechna jejich privilegia a práva zrekapitulovati a 
obnoviti, vytykaje jim jejich lehkomyslnost slovy 
„iura . . . quae ipsa ciuitas pridem habuit, sed nunc 
ciues eiusdem perdiderunt improuide . . t. j. „práva, 
kteráz obec ta drive mívala, avsak nyní její obcané 
ztratili z neopatrnosti". Pres to vsak muzeme si 
z knih a zápisu -zbyvajících uciniti dosti jasny obraz 
o tëchto vëcech. 
Pokud se tyëe zamëstnàni zidovskych obchodniku 
lounskych, bylo stejné jako v jinych mëstech králov¬ 
skych. Zabyvali se drobnymi pûjckami na znacnë vy- 
SGké úroky, jezto krest'anum bylo prisnë zakázáno 
pujcovati peníze na úroky. Mimo to kupovali a pro- 
dávali reality docela svobodnë a pujcovali i na zá- 
stavy. Ze se to neobeslo beze sporu a soudu pri vy- 
máhání pohledávek, tot' ovsem samozrejmé. 
Tyto spory pricházely pred soud konselsky, iudi- 
cium bannitum, ktery se konal asi dvacetkrát rocnë, 
vzdy v pátek. Dulezitëjsi véci byvaly odkládány na 
soud královského podkomorího nebo královského hof- 
rychtyre, kterí prijizdëli do L. s pocátku dosti casto, 
aspoñ ctyrikráte do roka, a soudili za prítomnosti 
celé obce na náméstí pred budovou radnicní. Pro zá- 
lezitosti zidovské byl vyhrazen zvlástní den a zvlást- 
m zasedání soudu. V knize soudní z let 1380—1392 
mluví se o tëchto soudech a nazyvají se ,judicium ju- 
deorum in iudeorum causis66. Pri tëchto sporech o 
dluhy a zástavy uzívalo se zvlástní prísahy zidovské, 
predepsané králem Janem Lucemburskym, kteráz se 
zachovala v aktech lounskych v opise. Narízena krᬠ
lem r. 1324. Její znëni citujeme nynéjsím pravopisem: 
„Král, povolav k sobë svëtskych i diuchovních rad, 
rozkázal, aby se Zidum pri soudech prísahy vydávaly 
jako i krest'anum. I zustav na tom, aby Zidé, jestli by 
by li v ëem narceni a vyvésti se z toho nemohli, pri- 
sahu cinili, tu, kteráz jest napsána v knihách práv- 
Louny í 
348 
Laun 1
	        
Waiting...

Nutzerhinweis

Sehr geehrte Benutzerin, sehr geehrter Benutzer,

aufgrund der aktuellen Entwicklungen in der Webtechnologie, die im Goobi viewer verwendet wird, unterstützt die Software den von Ihnen verwendeten Browser nicht mehr.

Bitte benutzen Sie einen der folgenden Browser, um diese Seite korrekt darstellen zu können.

Vielen Dank für Ihr Verständnis.