Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

patrnou úcast clenû odlozena. Usnesli jsme se, ze svo¬ 
larne schuzi do Kutné Hory a tam se dostavilo 
16 clenû osobnë a 12 clenu poslalo písenme volební 
lístky. Zvoleni by li : Wolf Steiner starostou, Bernard 
May kontrolorem a Morie Markus pokladníkem. Wolf 
Steiner zdráhal se vsak prijmouti misto starosty, po- 
nëvadz odstoupil jiz obchod svému synovi a hodlá 
se z Cirkvice odstëhovati, na coz prece jiz o Silk» 
aus 41) obec upozornil. Ale ponevadz ho volici na¬ 
tili, prijal opëtnë volbu, ale zádal, aby byl § 6 ve 
stanovách bud' zrusen anebo zamënën, ale to se ne- 
libilo dvëma ëlenûm a ti postavili cely kohol 3) na 
hlavu. Proto prohlásil starosta nejprve ustnë a potom 
také pisemnë, ze volbu neprijímá. Oposici provâdëli 
ovsem Kutnohorstí, kteri se chtëli od malínského 
chrámu odtrhnouti. Divini se ovsem, ze si dali Malin- 
sti, kteri vykonali tolik pro postavení chrámu, od 
kutnohorskych odpadlikû porouceti, ale cas ukáze, 
jak nesprâvnë jednali. Malínstí mají jen tu ùtëchu, 
ze se tovární úredníci k oposici nepripojili a zûstali 
cleny nasi synagogy. 
Ze jsme byli stále jestë zivota schopni, dokazuje, 
ze jsme akceptovali zase kantora Glasera na dva roky 
a dali jsme mu 50 zl. misto 30 zl., kdyz se pisemnë 
zavázal, ze setrvá u nás do r. 1872. V r. 1872 usta- 
vil se kutnohorsky minjan a tamní páni vyzvali Gla¬ 
sera, aby vstoupil do jejich sluzeb, k cemuz se on 
pisemnë zavázal, aniz nám byl dal vypovëd'. Nedosti 
na torn, Kutnohorstí premluvili i kaure a samise, a 
tak zústává Malin bez funkcionárú. Na koho spadá 
odpovëdnost? 
V únoru r. 1872 zemrel sládek reb Jakub Grün¬ 
feld, ktery daroval nértomid pro chrám. Byl nás hör- 
livy zastánce a pilny nàvstëvnik chrámu. Pokoj jeho 
popelu! Celá obec byla na jeho pohrbu a nesla rakev 
az ke hrobu. 
10. dubna téhoz roku zemrel nejstarsí clen nasi 
obee reb Lébl May a byl pochován v Kolinë. Byl to 
jeden z nejpoboznëjsich muzû vûbec, u nás fungoval 
dìouho jako starosta a chazen, dosáhl 90 let a vidël 
bez bryli. Pokoj jeho popelu! 
1 mësic srpen byl pro nás osudny, ponëvadz 
zemrel nám vsem drahy clen p. Wolf Eisler. 
V létë vypsali jsme konkurs kantora a doslo nás 
8 zádostí. Zvolili jsme pana Benese ze Zbraslavic na 
3 léta s platem 250 zl. roenë. Urad nastoupil 
18. rijna. 
Jako zvlástnost uvádím, ze jsme mëli o obou dnech 
ros-hasono près ctyri minjoním v chrâmë. Chvála 
Bohu, jenz nás neopoustí! 
R. 1873 nebyl pro obec priznivy. Dosud jsme byli 
toho minëni, ze i kdyz nemáme zádného jmëni, ne- 
máme také zádnych dluhû a ze vynosem pole, cinze 
a nábozenskych prispëvkû, jakoz i dobrovolnych darû 
(nedorím) uhradime vsecky své potreby. Po deseti 
letech dostali jsme náhle zalobu od pani Alzbëty 
Friedlândrové z Kolina, deery p. Hersche Bremslera., 
na 1000 zl., jez vázly na 101 sáhu stavebního mista, 
na nëmz stài chrám. K zalobë byla pripojena listina, 
podepsaná p. Albertem Schnablem a Bernardem 
Mayem, potvrzujici tuto pohledávku. Radili jsme se, 
co bychom mëli dëlati a usnesli jsme se, ze nabidneme 
panu Friedländrovi 300—400 zl. splatnych v 6—8 
rocnich splátkách. 14. cervence mëli se odebrati páni 
Wolf Steiner a Bernard May k ústnímu jednáni do 
Kolina. Ale na Severozápadní dráze srazily se toho 
dne dvë lokomotivy a proto neprijel zádiny vlak, ale 
p. May prijel Státni drahou a nevëda o nehodë, cekal 
na p. Steinera a kdyz dlouho nepricházel, sel sám 
k p. Friedländerovi a vyrovnal vëc 600 zl., splatnymi 
v 6 letech. Teprve odpoledne prijel Wolf Steiner a 
nevëda nie o uskutecnëném vyrovnání, sel k p. Fried¬ 
ländrovi. Ten se vsak tváril velice hrdë. Pravil jsem, 
ze pricházim z usneseni obce a ze mu nabizim 400 zl., 
splatnych v deseti roënich splátkách. Ale on pravil: 
„Nemám s vámi co mluvit, nebof jsem se jiz vyrovnal 
s p. Mayem na 600 zl., splatnych v 6 letech a vëc je 
jiz podepsána." Nato jsem rekl, ze si mûze tini to spi- 
sem . . . ., opustil jsem dûm a vypravoval jsem vy- 
sledek své obei. 
Pan Friedländer si vsak vzal advokáta a zaloval 
nás. Na domluvu vëtsiny nasi obce povolil jsem za- 
pìatiti bez útrat 500 zl. v deseti pololetnich splátkách. 
V cervnu 1875 obdrzeli jsme teprve rádnou smlouvu 
od panstvi sedlckého na koupi celého pole a dali jsme 
je lined zaknihovati. 31. brezna 1875 zaplatil jsem 
p. Friedländrovi ëtvrtou splátku po 50 zl. a prosil 
jsem ho, aby nám ze zbytku 300 zl. polovici slevil a 
dovolil, abyehom mu smëli druhou polovici 150 zl. 
spláceti v pololetnich splátkách po 25 zl. Odpovëdël 
mi vsak, ze nesleví ami krejear. Odpovëdël jsem mu, 
ze nase pokladna jest zcela prázdná a ze nase príjmy 
jsou nepatrné, ze jsme proto nuceni propustiti kan- 
tora, vylozil jsem mu, ze uz nemûzeme dalsich obëti 
prinésti a prosil jsem ho, aby udëlal nëco lesém 
somájim. 
Nato mi dali manzelé Friedländrovi tuto odpovëd': 
,.Pane Steinere, prohlasujeme vám zde a jsme ochotni 
tolo prohláseni opakovati pred dvëma svëdky, ze do- 
kud vy zijete a chodite do malínského chrámu, a pre- 
jeme vám ze srdee, aby to jestë hodnë dlouho trvalo, 
nemusíte nám zcela nie piatiti, vsak my uz pro své 
malé ditë také pár zlatych sezeneme." Jaky jsme mëli 
dales, dokazuje nejlépe, ze jsme byli nuceni pozado- 
vati soudnë prispëvek od nëkolika clenû, doufám 
ovsem, ze se mi od nich dostane jenom pár nebo 
nëkolika pàrû klolaus. Je to vëru hanba, ze ti lidé 
jsou ëleny jen podle jména, aie kdyz se nëco prihodi, 
pak vedou prvni slovo! 
Zaknihování pozemku provedl pan dr. Ourednícek. 
16. cervence 1875 podal kantor Benes zádost, aby 
byl opëtnë prijat. Prijali jsme jej s roenim platem 
200 zl. na rok. Dalsiho roku jsme jej mlcky po- 
nechali dále a pridali jsme mu 15 zi. za práce saniisa. 
Musili jsme také dáti opraviti strechu, coz stàio 51 zl. 
Rok 1876 byl pro malínskou obec velice vyhodny, 
nebot' toho roku najal hlizovsky dvûr nëjaky pan 
Heller, jenz je velice bohaty, navstëvuje pilnë nase 
bohosluzby a máme z nëho znacny prospëch, takze 
nemáme zádny schodek. Plat pro kantora jest uhra- 
zen, v chrâmë jest vse v nejlepsím porádku az na 
porauches, ale máme nadëji, ze jej dostaneme, nebot' 
pan sládek Stein ze Sedlce se ozenil a slíbil, ze jeho 
manzelka dá sama porauches vysíti. Jen dodrzí-li 
slovo! 
Jako delegát do Zemské representace byl zvolen 
p. Stein ze Sedlce. 
Jako kuriositu zaznamenávám pribëh, ktery se stai 
v Kutné Hore, v tomto tréfe niokaum 42), kam nesmël 
do r. 1849 zádny Zid bez dovolení vstoupiti, R. 1877 
ozenil se sikovatel od regimentu „Salvator1,4, vzal si 
Zidovku, sñatek byl civilní, a do roka narodil se jim 
hosik. A on dial hosíka obrezati a obrízky byly v ka- 
sárnách. Mauhel 43) byl p. Stein z Kolína, sezení mël 
p. Mühlrad, broche 44) p. Blattner, svëdkem byl jeden 
zidovsky sikovatel a sleëna Zofie, deera p. Markusa. 
V r. 1877 zacala malínská obec kórachovat4u). 
Místodrzitelství vydalo totiz zákon, ze vsechny obce, 
které nemaji potvrzené stanovy, budou pridëleny 
k jinym obcim, Malin ke Gole. Jeníkovu. Náhodou 
se mëly pràvë u nás konati ohlásky sñatku. I otázal 
jsem se v Jenikovë a dostal jsem od tamního starosty 
odpovëd', ze podle znëni místodrzitelského narízent 
musí byti ohlásky v Jenikovë. Prednesl jsem pak vëc 
fC i it ri a Hora 5 
331 
Kuttenberg 5