Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Déjiny Zidii v Méstci Králové. 
Zpracoval 
Jaroslav Polák-Rokycana, Praha. 
y 
. náb. obec v Mëstci Králové utvorila se z 36 
politickych obcí soudního okresu krâlovémëstského, 
z nichz — az na Cinëves —, nebyla predtím zádná 
samostatnou náboz. obcí. Y Cinëvsi samé byla zidi. o. 
od nepamëtnych dob a zanikla teprve r. 1918, kdy 
byla pripojena k zid. náb. obci královémestské. 
V Královém Mëstci scházívala se drive zid,. o. po- 
ruznu v malé (dosud existující) modlitebnë, avsak za 
starostenstvi Emanuela Kleina (v 1. 1902—1925) 
postavila si obec nádhernou synagogu, která slouzí 
k ozdobë mësta a ke cti zid. náb. obce. 
Záhy se utvorivsi spolek Chewra-kadiisa zakoupil 
téz prostorny hrbitov, ktery je pro cely okres cen- 
trálním pohrebistëm vsech israelitu. 
Druhym starostou (v 1. 1927—1929) byl Daniel 
Langweil a od té doby je starostou obce Morie 
P o 1 á k, obehodnik v Mëstci Králové a Josef S t r á n- 
s k y, ktery je dlouhá léta mistostarostou. Obec vy- 
drzovala drive zid. náb. skolu, na niz pusobila veliká 
rada rabínu a ucitelu. Tak zde pusobil nëkolik let rb. 
M. Weil z Podëbrad a naposledy — do r. 1907 — 
rb. J. L ö w y ; poté zastával tu funkei rb. Adolf M e- 
1 i o n z Nového Bydzova do svého skonu r. 1929. 
Od tëch dob je misto rabina pro nepatrnost obce ne- 
obsazeno. Pisemnosti obce vyrizuje svëdomitë po radu 
let obehodnik Max Le derer v Mëstci Králové. 
R. 1894 byla ona nëm. zid. skola zrusena. Vysla 
z ni veliká rada vëhlasnych muzu: spisovatel MUDr. 
Adolf L i p a - B e y, odborny lékar a prvni konsul 
ceskoslovensky v Egyptë, plukovnik Rudolf Lipa, 
drive v minist, války ve Vídni, nyní MNO. v Praze, 
Emanuel Klein, dlouholety starosta zid. obce a cien 
mëstské rady, známy lidumil, vseobecnë vázeny, rov- 
nëz i Daniel Langweil, továrník zbozi perlet'ár- 
ského a galalitového a j. v. 
Matrika zidovská vykazuje v starsích dobách jisté 
mezery, avsak od r. 1918 je vzornë vedena. Protoze 
zde knihy zid. matriky byly zavedeny jiz po vydání 
josefinského ediktu, nejsou na farním uradë zádné 
zid. zápisy; také se nám nedochovaly zádné starsi 
listiny o zid. dëjinâch z této obce. Králové Mëstec 
mël totiz své katastrofy, z nichz nejtëzsi jej postihla 
r. 1792, kdy celé mësto lehlo popelem. Proto se take 
nedochovalo valnë listin z dëjin mësta Král. Mëstce. 
V mëstském museu byl ulozen archiv ze zámku dy- 
mokurského, ktery nálezel drive hrabatum Czernino- 
vym a ktery byl r. 1918 zabaven. Správcem mëstského 
musea je ridici ucitel v. v. Josef Mladëjovsky, 
kronikárem mësta je odb. ucitel Karel Trojan 
v Mëstci Král., autor knihy „Kronika mësta Král. 
Mëstce"; jemu vdëcime za podrobné informace, jichz 
jsme zde pouzili. 
Y Král. Mëstci je — po zpusobu témër vsech obcí 
v Cechách —, téz dustojny památník se jmény pad- 
lych vojínu v bojích za osvobození vlasti. Na pomniku 
eterne m. j. i jména tri zdejsích zid. vojinu: Emanuel 
Klein ml., Karel Stránsky a Rud. H 1 a v á c. 
Cest jejich památee! 
319 
Mèstec Králové 1