V okr. zbraslavském nelze prehlédnouti isr. rodin y
Mendlu na Z. (J. Mendl, kupec, Ludvik Mendl, ran-
hojic, Markus Mendl, kozeluh a Sam. Mendl, nájemce
Josef Fischi Karel Fuchs
Kosof
myta a posléz lidumilností vynikající a dosud zijící ro-
dák zbraslavsky, emert. red. vídeñ. Bankvereinu, J.
Mendel v Praze).
Z doby poprevratové vdëcnë vzpomíná se na pomní-
cích padlych ve svëtové válce a za svobodu vlasti mrt-
vycli legionárú, a sice ze Z.: Robert Feder a y Stëcho-
vicích Rudolf Weigert.
Ke konci pak pripomenouti jest, ze nikoli zásluhou,
ale chápanou povinností vëtsina rodin isr. na Z. jest
uvëdomeni a smyslení ceského a demokratické repu-
blice verného.
*
*) Die Angabe 1879. Encyclopaedia Judaica, Band III, Kol
735, von Dr. S. H. Lieben ist nicht richtig.
Prameny:
¿ i d é. Zikm. Winter: I. díl. Kulturni obraz ceskych mëst,
str. 6, 123, 171—211, 286, 332, 372, 536, 549?, 600, 604, 620, <733.
¿ i d é. Zikm. Winter: II. díl. Kulturni obraz ceskych mëst,
str. 48, 137, 149, 152, 163, 180, 183, 201, 205, 230, 232, 274;
295, 296, 379, 422, 426 443, 444, 454, 467, 489, 497, 498, 558,
616, 661, 664, 671, 702, 721, 762, 773, 827, 829, 831, 842; 843;
862, 864, 865, 871, 875.
¿ i d é. B. B o n d y, upravil Fr. D v o r s k y. Historie ¿idú
v Cechách, na Morave a ve Slezsku od r. 906 do r. 1620. Vydal
Rivnác 1906. Materiál: dëjepisny, listinny, vypsání z kronik,
rejstrík vecny i osobní (domácích i cizích), 1000 let nepretrzitë
v Cechách, obchody, platy, obrana, pronásledování, stehování,
bully papezù 1247, 1272, 1422, 1447, 1540. Základní rád ¿idu
v Cechách, „0 c h r a n n y list" od Premysla Otty II. potvrz.
Václav IV. r. 1300 (obnovil Karel IV., Václav IV.), souditi jen
král. úr., 1500 sném cesky, neutiskovati ¿idu, potvrdil Vladislav
1570, Ferdinand 1527, Maxmilián a Rudolf II. potvrdil svobodu
zid. úcastenství pri vítání a korunovaci králu. Pobráni knih zid.
1324, synody zid. 1348, 1605, za Ferd. I. vypovëz. ¿idû ze zemê,
spehy pro Turky, glejt na zûstâv. v C. 1546, 1000 jmen zid., téz
ceskymi jmény.
Davle.
Isr. náboz. obec v Davli je dnes odbockou obce
zid. na Zbraslavi, avsak v r. 1880 byla konstituována
jako samostatná náboz. obec s prvnim star. Mich.
Seidlem v cele. Predtím se zde ustavil spolek
zid,., ktery pak v dusledeich zákona o zid. náboz.
obcích zadal vlastní stanovy. Tato zid. obec soustre-
dila nëkteré mensí vukolni obce, v nichz zil roztrou-
senë mensí pocet zid. rodin: Hvozdnice, Mëchenice,
Trnová, Klínec, Slívenec, Záhorany, Lochkov a Yse-
nory; tyto obce tvorí severni obvod okresu, kdez-
to Davie, Sázava, Stëchovice, Slapy, Záhorany tvorí
její jizní obvod. Záhy po její konstituci r. 1880 za-
koupila zid. obec v D. maly domek, jejz prestavëla
na modlitebnu. S pocátku mêla obec i svého rabína,
avsak byla tak nemajetná, ze jej nemohla trvale usta-
noviti. Proto se scházeli zdejsí a okolní Zidé jen
o vysokych svátcích za úcelem poboznosti. Zákonem
z 21. brezna 1890 byla D. pripojena k zid. obci
zbraslavské.
Místní kronika let válecnych zaznamenává téz në-
kolik jmen z obce D.; rovnëz i nëkolik zid. legio-
nárú; tëch vzpomenuto v dëjinâch zid. obce na Z.
Velikych zásluh o osudy ceskych vojáku za války
narukovavsích k prazskému pl. v Solnohradë získal
si rodák stëchovsky MUDr. Art. Aschermann,
ktery velmi obëtavë pomáhal bezpocetnym ceskyrn
lidem ke s vob o dë.
/. R.
Zbraslav 3
313
Königsaal S
