Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Kolin 7 
Kolin 7 
piva a vina senkujL ale také mnohych remesel se uji- 
mají, berouce k tomu krest'. delníky na pomoc. Z do- 
pisu zemského podkomoriho Oldricha Sezimy Skuh- 
rovského, daného 14. zárí 1647, vyrozumíváme, ze 
Kolínstí jiz zie na Zidy zalovali u král. komory, kterak 
chudym sousedum vsecky zivnosti berou a takmer po- 
slední chléb z úst jim vydírají. V té priôinë dával pod- 
komorí tu radu, aby konselé k samému císari o pomoc 
se uchylili. Tak se stalo a r. 1648 vyslo z cisarské kan- 
celáre rozhodnutí, ze Zidé sic maji od r. 1628 dovoleni 
provozovati remesla, lec aby krest'. tovaryse a ,,fusery" 
u sebe meli a prechovávali, bud' v domích neb na ulici, 
toho at' se jim netrpí. Ponëvadz v takovém vyrízení 
nebylo zmínky o prodeji nápoju a nadto Zidé nepre- 
stávali sobe kresf. celádku chovati, vedli konselé dalsí 
stíznost na Zidy u král. komory ceské, odkudz r. 1650 
vyslo rozhodnutí, ze 2idé nemají nizádnou krest'. ce¬ 
ládku sobe chovati, vyjma nádeníky, ale ti nemëli 
u nich près noe byti. V obchodech vsak Zidum nikdo 
brániti nemá, ani v prodeji vina, ani ve vycepu piva, 
dokud cepují pivo domácí. Prodej piva prespolního 
aneb dokonce vlastního varení se jim trpëti nemá. Tim 
vsak spor nebyl ukoncen, neb jiz r. 1652 zalovala 
mestská rada u samého císare Ferdinanda III., kterak 
Zidé chudé krest'. v meste skrze odnetí obehodu a 
zivností nejvys potlacují, a ke vnitrnímu die staroby- 
losti rádu v meste státi nechtí, a koncila prosbou, aby 
císar Zidy z mesta vyzdvihnul a jinde usadil. Zdá se, 
ze Zidé rovnëz utíkali se ke komore král. s prosbami 
za ochranu proti mëstské rade, neb 3. února 1655 
vysla resoluce komorní, die níz mëstské radë odñata 
právomocnost nad 2idy, kterí postaveni primo pod 
král. komoru, jejím zástupcem v mëstë byl napotom 
vzdy JMC. rychtár. Rozhodnutí toto bylo konselum 
nemilym nadëlenim i nemeskali zaslati král. komore 
toto promemoria: ,,My na Zidech nizádné poddanosti, 
tak aby nám dëdicnë nálezeti mëli, nezádame, nybrz 
ponëvadz domy jejich zid. ku právu mësta K. ode- 
dávna jsou privlastnëné a v témz mëstë od starodávna 
JMC. právo konselské zrízeno jest: aby Zidé jako jiní 
obyvatelé mësta právu a osobám príseznym k setrnosti 
a poslusnosti zavázáni byli, bez svolení konselského 
nikoho do své obce neprijímali. Nyní ale Zidé ze vsí 
poslusnosti se vytahují, nové Zidy o své ùjmë prijí- 
mají, úradu JMC. konselskému vzdorují, jiné krest\ 
snizují, kdykoliv za prícinou úrední mezi në osoby 
prísezné byvají vysílány, aneb mëstsky rychtár kte- 
réhokoliv Zida pro vystupky vëzenim opatriti má: jinsí 
Zidé se sbíhají, vyslanym osobám na odpor se stavi, 
ba i na právo rychtárské moenë sáhají a Zidy do vë- 
zení vedené násilím jemu odjímají. Jaky to zly obec- 
nému lidu príklad, kdyz ten víry prázdny Zid tak tëz- 
kého skutku na právo sáhání se opovazuje, kteryzby 
zádnému kresf. tak snadno prominut nebyl !" Jakymsi 
ukoncením tëch sporu byla smlouva, kterou 22. brezna 
1657 purkmistr Lukás Cikán ucinil se starsími o. z. 
Bernardem SchulkleoDerem, Nathanem Jíkrnatym a 
Rubenem Nëmcem, die níz povoluje se Zidum senko- 
vání koser vina a za to maji Zidé z kazdého desíti- 
vëdrového sudu 2 zi. k obei odvádeti. 
Str. 1 8 8/1 8 9. — Yelmi dûlezité jednání nastalo 
v pricinë upravení obecního dluhu. Ponëvadz nejen 
mësto K., ale téz vsecka mësta v král. ceském za 
dlouhotrvalé války v tëzké dluhy upadla, a tyto dluhy 
neplacením úroku do úzasné vyse vzrostly, tu uchopil 
se této zálezitosti snëm král. ceského, vyhledávaje 
cesty, jak by obeím placení dluhu cestou zákona se 
usnadnilo. Jednání o to zapocalo jiz r. 1650 patentem 
král. kanceláre ceské, publikovanym v Praze 22. ríjna 
1654. 
plukovnik Don Julio Manini. Vojáci neprestávali bé- 
liem jara zatloukati koly a plañky na parkànë, a k této 
práci shànëni na pomoc nájemníci, podruzi, ba také 
Zidé ., . 
Str. 16 7. — R. 1645. Za onëch casu vidëlo se arci- 
biskupu kardinálu Harrachovi zakázati 2idum v Ce- 
chách kazdy prodej masa lidem krest'. Jezto tím záka- 
zem by ucházel Zidum velky zisk, provozovali kolínstí 
Zidé pokoutny prodej masa, lee bojíce se v tom dëkana 
pátera Galli, poslali k nëmu svého skolníka Bernarda 
Schulkleppera a tyz nabízel dëkanovi peníze aneb no- 
vy odëv, aby neprozrazoval onoho pokoutného obeho¬ 
du. Lee dëkan, rozhnëvav se, pokusitele vyhnal a listem 
z 18. cervna 1646 obzaloval ho u arcibiskupa. Nedlou- 
ho potom byl Schulklepper z rozkazu mistodrzitelstva 
sateen, spoután a v zelezích do Prahy dodán na potres- 
tání. Ze pak mestská rada kolínská dovolila sobë ne- 
opatrné prímluvy za onoho Zida, dostali páni radní 
dne 4. cervence ostrou dutku od zemské vlády, kterak 
z takové jejich prímluvy se rozumívá, ze dejí se 
v mëstë mnohé nerády, na nëz rada hledí skrz prsty 
a teprv z donucení je privádí k nâpravë: „Hledte vy 
zié tupiti, náb. kat. na spásu svyeh dusí zvelebovati, 
pana dëkana vaseho nâlezitë respektovati, ve vëcech 
duchovních jim se riditi, do kos tela pilnë pricházeti, 
zpovëd' svatou castëji a horlivëji vykonávati a 2idy, 
co u vás jsou, v takovém rádu drzeti, aby panu dëka¬ 
novi zádného pohorsení necinili, ani jeho ani sluzeb 
Bozích od nëho konanych nepo tupo vali.46 Jak velky 
trest Schulkleppera stihnul, neumíme udati. vsak 
v málo letech byl tyz Zid predstavenym o. z. v Kolinë 
a od vlády v tom potvrzen. 
Str. 17 7. — (Po válce tricetileté.) . . . Vysetrili 
jsme na zàkladë knih trhovych a smluvních, ze r. 1649 
domu spálenych, zborenych a neobydlenych uvnitr 
hradeb bylo 38, tedy pràvë 38%, a sice na samém ná- 
mësti 6, v obou ulicích k zámku vedoucích 10, v ulici 
Prazské 3, v Kourimské 3, v Kostelní 1, v ulici U mas- 
nych krámu 1, v ulici nad Horskou branou ke kos- 
telu 4, v ulici Horské 1, v obou ulicích labskych 9. 
Ostatních 62 domu obytnych a verejnych bylo ve 
stavu velmi zlém, krov mëly na díle spáleny, namnoze 
hrozily spadnutím. V Zidech bylo 37 domu obydle- 
nych, 5 spálenych a pustych. Jestë hure bylo na pred- 
mëstich . . . Mëstské hradby byly na díle rozvalené, 
zvlàstë za Zid. ulici, vëzné brány seslé, dlàzdëni ulic 
vsecho bylo zbrâzdëné, dí'lem vytrhané, kostely a 
obeení budovy ve stavu velmi zlém . . . 
S t r. 1 7 9. — V r. 1650 bylo v K. 923 krest'. oby- 
vatel. O poctu Zidu poucuje nás zpráva z r. 1653, udá- 
vajíc, ze v K. bylo 107 Zidu muzskych, bud' samo- 
statnë se zivících (ve vëku od 20 let) anebo pri chlebë 
mladsího pokolení zustávajících. Y pomëru ke krest'. 
obyvatelstvu pocítáno bylo r. 1653 v K. as 390 Zidu. 
Str. 18 1/1 8 2. — ... V dopisu ze dne 31. brezna 
1653, zaslaném komore král., dolicuje mëstskà rada 
bídu mëst'anû, udávajíc, ze jen málo près 50 domu jest 
v mëstë, v nichz sousedé krest'. bydlí, a ty domy ze 
s tretinu jsou pohorelé aneb na spadnuti, sousedé 
*v nich bydlici po tëch vystálych obtíznostech vojen- 
skych témër naporád z zebroty povstati nemohou a 
s manzelkami a ditkami u jinych dobrych lidi dluhy 
dëlajice, dosti bidnë se obzivuji. Remesla ze jim váz- 
nou, handle jim pro Zidy nejsou prístupny, rolí ve 
vëtsim díle nemají a jiní, majíce role, z nedostatku 
dobytka málo osívají, takze vzdâlenëjsi role a louky 
zustávají pusté a na díle trním a lesem zarostlé . . . 
Str. 184—18 6. — Hned po válce, kdy mësto 
ohledávalo své rány, jaké bylo v ohledu hmotném 
utrpëlo, zacali konselé novy spor se Zidy, do nichz si 
stëzovali, ze nejen vsecky mozné obehody obsáhli,