Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

y K. H. byl odedávna i z i d. spole k zensky 
(„Amschelberger Frauen-Verein44), jehoz nejstarsí zá- 
pisy mohl jsem vsak jen sledovati do r. 1866. Tehdy, 
dne 22. srpna 1866, vënoval tomuto spolku Jakub a 
Sara Adlerovi obnos 100 zl. 
Stanovy (nové) jsou potvrzeny dne 12. srpna 1870, 
c. 36.539 a byly tehdy ve vyboru tyto dámy: preds. 
Babeta Oppenheimerová, vybor: Sara Hel¬ 
le r o v à, Sara A d 1 e r o v à, Lotti Oppenhei¬ 
merová, Josefina Backová a Anna A d 1 e r o v á. 
V protokolu se docítáme, ze zid. zensky spolek se 
ziicastnil svatby hrabëte Yojtëcha Mladoty ze Solopisk 
(dne 5. cervence 1891) a ze na pamët této svatby 
byla zrízena n spolku toho nadace na jména hrabëte 
a jeho choti. Spolkové jmëni obnáselo tenkráte 
1482 zi. 98 kr. 
R. 1914 byla preds. Lotti Oppenheimerová. 
První cesky zápis protokolu tohoto spolku nasel 
jsem teprve ze dne 10. ledna 1922 a byla predsedkyní 
Emma Hellerová, vybor sestával z dám: F. 
S t r a k o v á, pokl. (od pocátku spolku), S. Hel¬ 
lerová, Z. Pisingerová, E. Sommerová, 
Josefina Kaufmannová, Olga P o 1 á c k o v á; 
Hermina Kaufmannová, S. Klepetárová. 
Spolek sleduje slechetny ten úcel, pomáhati chudym 
rodinám a vypláceti prispëvky k vënu chudym ne- 
vëstâm zid. Slechetné tyto úkoly spolek ten po vse- 
chna léta poctivë plnil. 
V SEDLCANECH 
bydleli rovnëz od dávnych casu Zidé poruznu, ne- 
tvorili vsak vlastní náb. obce, nybrz prispívali na 
udrzování skoly a hrbitova do K. H., jichz vyboro- 
vych schuzí se zúcastnili delegacemi a zvlàstë se 
s touto obcí dohadovali o repartaci daní. Blíze S. 
byla vydatná loziska rudy stríbrné a zlaté, tedy jiz 
spoluduvod, ze v tëch krajích byly zid. osídlení kla- 
deny obtíze. Kdy a od ko ho byly S. zalozeny, není 
dnes známo. Erb mësta — pëtilistà ruze cervená — 
znak Rozmberskych, nasvëdëuje, ze S. nálezely kdysi 
do panství pánu z Ruze. Zde byvalo sidlo kraje po- 
vltavského a jeho nëkdejsi správa mêla pravomoc 
mëst královskych, uzívalo práva hrdelního a trzního. 
Král Jan z Lucemburka zastavil S. Petrovi z Rozm- 
berka r. 1481; Yok z Rozmberka postoupil tento sta- 
tek bratrím Lobkoviczum na Chlumci a r. 1580 az 
1593 drzel jej Jakub Krcín z Jelcan. Mësto odrazilo 
r. 1420 útok Jana Zizky z Trocnova „z rána za rosy6', 
odtud na památku slavila se tato slavnost „ßosa" az 
do doby eis. Josefa II., ktery ji zakázal. Za války tri- 
cetileté stihla mesto pohroma velikého pozáru. 
R. 1783, 1802 a 1828 opakovaly se pozáry. R. 1649 
a 1680 zuril v kraji mor; mësto tëmito pohromami 
velice utrpëlo 3). 
Y príruece z r. 1814 9) jsou poznamenány dulezité 
trhy ëeské: „Seitschan: auf Petri und Pauli, auf Eli¬ 
sabeth44, rovnëz i blízké mësteëko ..G istebnitz4" 
( Jistebnice) : 1. Montag nach hl. 3 Könige, 2. hl. 
Matthiastag, 3. Montag nach dem Palmsonntag, 4. am 
1. Montag nach Ostern, 5. am Montag nach Pfingsten, 
6. am Maria Magdalenentag, 7. am hl. Bartholomäus-' 
tag, 8. am Montag nach Aller Heiligen.44 To byly 
ovsem velmi dulezité trhy, jichz se i Zidé velmi hojnë 
zúcastnili. V této knízce jsou poznamenány i prazské 
adresy tëch zájezdních hospod, v nichz venkovstí 
formané meli stavenistë a sbërnu pro kraje: „Piseker 
Fuhrleute, alle 14 Tage bei Spinka am Rossmarkt. 
Item alle 6 Wochen beim Goldenen Schiff auf der 
Kleinseite. Wottitzer Fuhrleute: alle acht Tage bei 
Karrauss (u Charausu na Václ. nàmësti). 
V devadesátych letech osamostatnila se z. o. sedl- 
ëanskà a utvorila vlastní svoji z. n. o., ba v posled- 
ních letech obrátila se vëc tak, ze nyní odvádí Koso- 
horstí nábozenskou dan do S., která nyní spojuje obë 
obce v celek. Mozno ríci, ze vliv Sedlcanskych na 
Kosohorské byl v mnohém ohledu blahodárny. Tak 
pfikladnë byla jestë dlouhá léta poté, kd,yz jiné obce 
v ceském prostredí dávno jiz zrusily nëmecké kon- 
fesní skoly, v K. H. taková skola jestë v r. 1917; a 
byla to veliká námaha zástupcu Sedlcanskych, zvlàstë 
pak obeh. rady Boh. Rindiera, ze tato skola byla 
zrusena. O vyucování zid. nábozenství starà se z. o. 
tak, ze tam dojízdí tydnë z dalekych Klatov rb. dr. 
M.Müller. 
Souzití 2idu v tomto kraji s ostatním obyvatel- 
stvem ëeskym je velmi dobré. Zdejsí Zidé hlásí se 
vesmës k národnosti ceské a téz v radách legionáru 
jich bylo nëkolik (príkl. dir. Otakar B ä u m 1, zvëro- 
lékar. Oubënice, II. dëlostrel. brigáda sibirské armá- 
dy ës., Rudolf F a k t o r z Hojsina, padl na Rusi a j.). 
V kraji bylo mnoho nájemcu velkostatku zid., avsak 
zákon pozemkové reformy v té vëci zpusobil, ze dnes 
jiz 2idûm tëchto nájmu se nedostalo. Nálezí ovsem 
velkostatek Stëtkovice a téz lihovar majiteli Emilu 
Polákovi, ktery má 155 ha zpracované pudy a 
vyrobni oprâvnëni 234 hl lihu. Ûëast tohoto velko- 
statkáre v zálezitostech verejnych a kraji uziteënych 
je znaënà. Tak hned pri stavbë místní dráhy z Votice- 
Veselky do Kos. Hory-Sedlëany, která byla vymërena 
r. 1893 a roku nato postavena, vënoval otee dnesního 
majitele velkostatku vëtsi ëàstku penëz. Dráha volá 
po dokoncení az do Pribrami nebo do Breznice, k ëe- 
mu dojde snad, az pojede krajem projektovaná dráha 
Plzeñ—Brno, která protíná i tento úsek. 
R. 1802 zavrazdën byl na vrchu nad Dnespeky zid. 
obeh. Glaser. Zavrazdënému byl postaven kríz, na 
nëmz bylo napsáno, ze byl „rozdílného nábozenství 
c. j., ze nebyl katolíkem. 
Zid. postmistri byli, jako ve vsech ëeskych krajích, 
také i zde. Príkl.: v Nadëjkovë byl M. Steiner 
v r. 1848. v K. H. Joachim Adler a j. 
Rok od roku ubyvá 2idu po ëeském venkovë a tak 
i K. H. i S. zacházejí; v Praze a ve Vídni zije veliky 
poëet nëkdejsich rodáku z tëchto mëst a jsou to jmé¬ 
na zvuënà, muzu vëhlasnych a ctënych: spisovatel dr. 
Bedrich Adler, reditelé Ceské eskomptni banky 
Gustav a Josef Adlero vé, dr. Adolf Oppen- 
h e i m e r, advokát, dr. Alfred Stein, advokát 
v Praze, obeh. rada a továrník Boh. R i n d 1 e r, Yi- 
lém Leben h art, velkoobchodník v Praze, Otakar 
Bauman, továrník v Libni, dr. Bedrich Kauf¬ 
mann, séf fy Seligm. Elbogen v Praze, reditel Vi- 
deñské bankovní jednoty Rudolf Chobocky, redi- 
tei Ceské eskomptni banky E 1 i s c h a k a ëetni jini. 
* 
1) S. H. Lieben, Beiträge zur Kulturgesch. d. Juden in Böh¬ 
men, vydal „Afike Jehuda", Praha 1930. 
2) Bondy-Dvorsky, K dejinám 2idu y Cechách I, 728. 
3) Ottuv Naucny. slovník, Kosová Hora. 
4) ( ) V listine skrtnuto. 
') Ve správe starosty obce pana Jindricha Koldovského, 
ktery obë tyto cenné mëstské knihy autorovi s nevsední ochotou 
zapûjcil. 
f>) Sedlcansko, Sedlecko a Voticko, s pomocí ucitelstva a 
jinych pomocníku vydal Okr. skolsky vybor r. 1925, redakcí 
Cenëk Habart a Ludvík Heller. 
7) Archivár Teply Fr., „Pamëti mesta Milcína". 
8) Byl to obvodní rabin (Kreisrabbiner) plzeñského kraje se 
sídlem v Ronsperku. 
9) Schematismus f. das Königr. Böhmen auf das gemeine 
Jahr 1814. 
Kosová Hora 5 
IO 
Amschelberg 5