Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

cove, Albert Löwy, Adolf Fischer, Eduard Pollak, 
Alfred Seger, Robert Hoffmann, Jindrich Fried. Sta- 
rostou byl zvolen Alfred Schwarz, námestkem se stai 
Jakub Federer, predn. modi. Hoffmann, dozorcem 
nad vyucováním nábozenství MUDr. Julius Fischer. 
Kdyz r. 1903 vzdali se svého úradu star, mesta a 
téz jeho námestek, stai se Adolf Schwarz úradujícím 
radním obce, povëren az do novych voleb správou. 
Veno val cástku mu príslusející chudym mesta. 
Dne 31. pros. 1903 zemr. v Praze Bernard F e d e- 
r e r, dlouholety star. pohr. bratrstva a vlivny cien 
n. o., mesta a okresu U. J. 
Velky pozár vznikl dne 14. srpna 1904 o 2. hod. 
odp. u pekarky Touskové. V úzasné rychlosti strávil 
mnoho domu, stodol a stavení, mezi nimiz i majetek 
zid. rodin : M. Dub, J. Federer, L. Dub, Berner, B. Meisl. 
Náb. obec zakoupila v r. 1905 za 1600 K dum 
c. 109 od Marka Weila, jenz odesel do Prahy. Krát- 
kou dobu po nëm zde byl Adolf Gans z Piotivina a 
potom zastával tento úrad od r. 1906 S. Kohn z Ber- 
nardic do svého odchodu do Plznë (1910) a po nëm 
prijat J. Dub. 
R. 1906 byl zrusen nájem ze sedadel a zrusena vse- 
chna dëdicnà sedadla. 
Znovu vznikl velky pozár v samotné zid. ulici dne 
23. kvëtna 1913 v 10 hod. dopol. v domë Richarda 
Sterna. Zachvátil zid. kostel, minul novou skolu 
(cp. 110), stojící vedle kostela, strávil pak domek 
kustoda (cp. 109), domek pro rb. (cp. 108) a starou 
skolu, pouzivanou jako chudobinec (cp. 107). Mimo 
to vyhorelo jestë 10 domu, mezi nimiz nálezelo 
cp. 100 Morici F reundovi, cp. 94 kozeluznë Zik- 
mundu Rosenzweigovi. Vsechny tyto domy 
vyhorely uplnë a nábytek byl vynesen jen s velkou 
námahou. Kostel lehl popelem taktéz do základu. 
Svity a tory zachránil MUDr. Julius Fischer. 
Bohosluzby konány nejdríve v dome Adolfa F i- 
s c h e r a, pak v byvalé skole az do vysvëceni nového 
kostela. 
První a následující -schûze konány v bytë dra F i- 
s c h e r a. Nejdríve byl zvolen stavebni vybor (star. 
Adolf Schwarz, Jakub Federer a dr. F i- 
scher), jenz ihned po pozáru také zahájil sbírky 
na stavbu nového kostela. Plány na tuto stavbu zho- 
tovil architekt Hadrava, kdezto stavitel Josef Gallat 
z U. J. provedl stavbu na dosavadním misté. Aby 
mohla byti rozsírena stavební piocha pro kostel a pro 
dum pro funkcionáre, prodal Jakub Federer obci 
svuj pozemek c. k. 99 se sousední zahrádkou c. k. 79 
za trhovou cenu 1600 K a vënoval tuto cástku obci 
na zrízení nadace zádusní pro své rodice, pro sebe 
a svou manzelku. Zároveñ byl postaven dum pro 
funkcionáre. Cely príjem byl 26.782 K 06 h a vydáno 
za stavbu kostela a domu 25.909 K 13 h. Kostel vy- 
svëcen rb. Adolfem Löwy m 18. srpna 1914, tedy 
krátce po vypuknutí svëtové války. 
Hned v prvních dnech války byli povoláni do slu- 
zeb vojenskych clenové predst. Alfred S e g e r, Mo¬ 
rie D u b, Josef S e i d 1 a Ferdinand L i s s a u. Hejt- 
manství zakázalo konati volby do n. o. V listopadu 
1914 prisli první váleení uprchlíci do naseho mesta. 
Mezi nimi byl jen jeden Zid. Vsak zacátkem prosince 
pribyli k nám zidovstí uprchlíci z okolí Turky a ná- 
sledovali jestë jiné transporty. V breznu 1915 us ta vil 
se Pomocny vybor, vedeny drem Fische re m, jenz 
byl také duvërnikem pro uprchlíky u okr. hejtman- 
ství na Horách Kutnych. 
Z nasich souvërcû pad! ve Vladimíru Volyñském 
9. záirí 1915 Richard Stern. Jeho pozustatky po- 
hrbeny v cestném hrobé zde 9. listopadu 1915. Ze 2idu 
naseho okresu padll porucík Ladislav Grünberg, 
syn postmistra ze Sázavy, a po válce pri dalsí sluzbe 
vojenské nest'astnou náhodou Josef D u b, syn Morice 
Duba z U. J. Zemr. v Cáslavi 28. února a pohfben 
zde 2. brezna 1920. 
Od proisince 1914 byl tu také vojensky lazaret, 
jehoz správu vedi pisatel této stati. 
Státní prevrat minul zde celkem klidnë. Jen v Ra- 
tajích byl vyrabován strizny obehod Josefa Wittler a. 
Pozdëji prodán düm cp. 11 v Sàzavë, majetek ta- 
mejsí n. o., Josefu Justicovi za 10.500 Kc. V r. 1920 
prodali jsme byvaly kostel ratajsky a zahradní par- 
celu pri nëm za 4000 Kc Anne Winternitzové a Jo¬ 
sefe Hermannové z Rataj. 
Star. Alfred Schwarz se vzdal z duvodû zdra- 
votních svého úradu dne 18. pros. 1921 a stëhoval 
se do Prahy. Vice nez 33 roku vedi správu obce 
vzornë a nezistnë. Za jeho úradování nase obec byla 
postavena na pevnou zákonitou a finanení základnu. 
Proto byl jmenován 15. ledna 1922 cestnym starostou 
naisí obce. Od té doby vede správu obce MUDr. Julius 
Fischer. Byl zvolen 15. února 1922. 
Rb. Löwy zemr. 26. zárí 1925 v prazském sana- 
toriu. Byl pohfben ze synagogy zde dne 30. zárí. Ve 
sluizbách obce byl od 15. kvëtna 1892 co uc. a kt. a 
od 5. cervna 1898 rb. Vynikal svëdomitosti, horli- 
vostí a pfesností v kazdém oboru svého pusobeni 
jemu vzdy milém. Byl vzorem opravdové zboznosti. 
— Jeho nástupcem se stai rb. z Ceského Brodu Alois 
Schirenz, jenz tu pûsobil do konce srpna 1929. 
Modlitebna v Kàcovë zrusena 1926 a celé jeji 
zarízení bylo prevezeno do U. J. Starobyly mosazny 
svicen a nëkteré staré modlitebni knihy byly daro- 
vány zid. museu v Praze. 
Dne 12. ledna 1930 zvolen rb. dr. phil. Tobias 
Jakobowits, knihovnik zid. obce v Praze, jenz 
vyucuje náb. u nás. 
Israelitské pohfebni bratrstvo. 
Z U. J. pohrbivalo se, nez tu byl hrbitov, ponej- 
vice v Zbrasla vici eh a v M a 1 e s o v ë, nëkdy 
i az v K o 1 í n ë. R. 1829 bylo zde zal. „Bratrstvo 
Nér Tomid", jehoz úcel podobal se zdaleka nynëj- 
simu pohr. bratrstvu. První provolání k pristoupení 
k tomuto spolku a stanovy bratrstva jsou zachovány. 
Pocházejí asi od rb. Steina a jsou hebrejsky psané 
v nëm. jazyce. (1 list.) Stanovy maji 10 odstavcu, 
jsou ze dne 3. sivanu 5589 a jsou vlepeny do kro- 
niky o. z. 
Dne 20. zárí 1832 zakoupil tehdejsi star n. o. 
Josef G u t h od manzelu Antonina a Antonie Pe- 
routkovych pozemky top. c. 651 (577 ctver. sáhu) a 
top. c. 650 (785 ctver. sáhu) za 40 zi. C. M. a za 
32 zi. C. M. Pozemky ty urceny byly k úcélum hrbi- 
tovním a podána ihned patrimoniálním úradem v Ra- 
tajich k ceskému guberniu zádost o povolení k zrí¬ 
zení hrbitova. Povolení dáno dekretem ze dne 12. 
prosince 1833, c. 53.434 a pocalo se pohrbivati 
v r. 1834. První pohrben Michael Weiss 10. února 
1834, druhou byla Anna F riedlanderová, 
vdova po Jáchymu Friedländerovi, dne 16. dubna 
1834. Hfbitov byl tehdy jestë neohrazen. Teprve 
r. 1846 byl dostavën ùplnë a stávající cást byla ràdnë 
opra vena nákladem 511 zi. 58 kr. Stavëno bylo od- 
chylnë od pripravenych plánu, jez rovnëz jsou zacho¬ 
vány v kronice o. z. 
Správu hrbitova mêla s pocátku „Nér Tomid Che- 
vre'\ jez se udrzovala s malou prestávkou az do 
r. 1860. R. 1876 schváleny první stanovy spolku 
„Jisraelitische Beerdigungsbrüderschaft in Kohljano- 
witz". 1868 byl zakoupen novy umrlci vuz v Praze 
za 356 zi. 51 kr. 
Uhi. Janovice 5 
*1\ 
Kohljanowitz 5