r. 1789 na c. V, Koprle r. 1802 na c. 36, Piiikas
r. 1782 na c. XI, Stern r. 1778 na c. VII a Lieblich.
Potomek Sternuv Wolfgang zil v Treboni, je vsak po-
chován se svou manzelkou Alzbëtou na zdejsim hrbi-
tovë. Jako Herrmannové zalozil i on pro recické
chudé nadaci — cástkou 1000 zi. Lieblich pocházel
z Destilé a ozenil se s Terezií, vdovou po Abrahamu
Herrmannovi. V nynejsí dívcí skole zrídil si dílnu na
vyrobu vaty a tkalcovskou dílnu. Byl také v letech
1856—1858 a potom y letech 1863—1866 predstave-
nym z. o.
R. 1848 bylo zruseno poddanství a také zidé pre¬
stali byti pod ochranou neboli sucem vrchnosti. Misto
staré patrimoniální správy zamyslela zemská vláda
umístiti v R. nové politické a soudni úrady. Tehdejsí
mestská rada netusíc, jaky by to melo vyznam pro
mesto, odeprela postoupiti státu radnici. Zato sou-
sedni mesto Veselí n./Luz. svou radnici ochotnë státu
nabidlo a stalo se sídlem okresního úradu a soudu.
R. klesla potom na obycejné, venkovské mëstecko.
Následlky takové neprozíravosti pocaly se brzo ukazo-
vati. Zacal váznouti obchod i jiné zivnosti a nejcitli-
véjsí pro takové zmëny — zidé — pocali znenáhla
opoustëti zdejsí mesto, stehujíce se do míst obchodné
zivejsích.
Pres to ale, kdyz bylo potom zrízeno okresní hejt-
manství v Treboni, nálezeli vsichni zidé z celého hejt-
manství k recické o. z.; v recickych zidovskych matri-
kách byly zapisovány obrízky jejich dëti, jejich svatby
i úmrtí. Na zdejsím hrbitovë se také pochovávali. To
trvalo az do r. 1895, kdy vysel novy zákon o z. obcích.
Od té do by patri k nasi obéi vsichni zidé, usídlení
v obvodu okresního soudu veselského az na zidy ve
Veselí n./L., kterí se pripojili k Sobëslavi. Sídlem kr.
rb. byl Tábor. Tam zasílali zidé ctvrtletne príslusné
príspevky a zachovaly se i dopisy, v nichz oznamuje
kr. rb., ze prijede do R. na inspekci.
Bylo jiz uvedeno, ze prvním kt. v synagoze, vybudo-
vané r. 1708, byl Josef Michal, jména dalsích kt. mu-
zeme stopovati teprve od josefinskych dob, kdy bylo
narízeno véstji pravidelnou matriku. Od r. 1786 byl
kt., bydlícím v zidovské skole, Veit Wolf, od r. 1789
Anselman, od r. 1793 Abraham Fischi, rb., od r. 1802
Aron Trost a od r. 1810 Salamon Fried. Potom byl
rb. Lazar Benesch z Yrutice u Mladé Boleslavë, ktery
prisel do R. r. 1835 a pusobil tu celou radu let.
Bydlil nejprve v bytë u synagogy a vyucoval ne¬
in ecky m'ládez a to nejen nábozenství, nybrz i vsem
ostatním predmëtum. Mël cetnou rodinu a proto po-
dal predstavenstvu z. o. r. 1856 zádost, aby najala në-
jakou mistnost pro skolu, ponëvadz jeho byt nestaci
pro ten úcel a nelze tam s uspëchem ucit. Obec na¬
jala skutecnë pro nëho a pro skolu na námestí domek
Samuel Rabl
Dr. Ludwig Gottlieb
c. 213 od Abrahama Feigla, ktery se prestëhoval do J.
Hradce. V r. 1873 pomysleli predstaveni obce vysta-
vëti dokonce novou skolu i s bytem pro kt. Bu-
dovu projektoval stavitel Hynek Vita proti synagoze
na mistë, kde stál spitál. Zachoval se i plan a rozpo-
cet, podle kterého by byla vysla stavba na 1328 zl.
23 kr. Od stavby bylo ale upustëno, a to patrnë proto,
ze novym skolním zákonem bylo zruseno konfesionál-
ní skolství a zidovská mládez zacala chodit jako jiné
dëti do ceské obecné skoly. Lazar Benesch vyucoval
potom zidovské dëti nëmcinë a nábozenství. R. 1867
mël 30 zi. za ctvrt léta sluzby. Pozdëji byl mu plat
zvysen na 53 zl. 30 kr. ctvrtletnë. Casto ke konci
rijna nemël jestë drivi na vytâpëni skolní místnoiSti a
byl nucen podávati zvlástní zádost z. o., aby mu bylo
palivo dodáno. Zemre'l r. 1891 a byl posledním recic-
kym rb. a zároveñ kt.
Mezi tím vyhorelol8. kvëtna 1863 dolní poradí
Hradní ulice a obëti pozáru stalo se také celé ghetto
a starà synagoga. Byla to nízká prízemní budova beze
vsech okras, krytá sindelem. Podarilo se z ni zachrá-
niti pouze posvátné svitky. Po pozáru rozesílaly se
vsem z. o. v Cechách prosby o pomoc pohorelym a
obce s ochotou konaly sbírky a poskytovaly pohore¬
lym pehëzité dary. Byla podána také zádost tehdej-
símu majiteli recického panství knízeti Karlu Paa-
rovi, aby daroval potrebné drivi na stavbu synagogy.
Misto dreva dostali zidé z knízecí kance'láre 50 zl.
Tehdejsí pr. obce Moritz Lieblich psal také dlou-
hou a dojemnou supliku císari Ferdinandovi I. do
Reichstadtu. Zacíná slovy2'):
„Am 18. Mai 1863 brach in der Stadt K. R. des Ta-
borer Kreises in Böhmen aus bisher unbekannter Ur¬
sache ein verheerendes Feuer aus, das außer anderen
Bürgerhäusern auch die Synagoge, das Kranken¬
spital und die Wohnungen der Kultusfunktionäre der
hiesigen K. G. vollends in Asche gelegt hatte.
KardasQva Recice 5
352
Kardas Recitz 5
