Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

r. 1789 na c. V, Koprle r. 1802 na c. 36, Piiikas 
r. 1782 na c. XI, Stern r. 1778 na c. VII a Lieblich. 
Potomek Sternuv Wolfgang zil v Treboni, je vsak po- 
chován se svou manzelkou Alzbëtou na zdejsim hrbi- 
tovë. Jako Herrmannové zalozil i on pro recické 
chudé nadaci — cástkou 1000 zi. Lieblich pocházel 
z Destilé a ozenil se s Terezií, vdovou po Abrahamu 
Herrmannovi. V nynejsí dívcí skole zrídil si dílnu na 
vyrobu vaty a tkalcovskou dílnu. Byl také v letech 
1856—1858 a potom y letech 1863—1866 predstave- 
nym z. o. 
R. 1848 bylo zruseno poddanství a také zidé pre¬ 
stali byti pod ochranou neboli sucem vrchnosti. Misto 
staré patrimoniální správy zamyslela zemská vláda 
umístiti v R. nové politické a soudni úrady. Tehdejsí 
mestská rada netusíc, jaky by to melo vyznam pro 
mesto, odeprela postoupiti státu radnici. Zato sou- 
sedni mesto Veselí n./Luz. svou radnici ochotnë státu 
nabidlo a stalo se sídlem okresního úradu a soudu. 
R. klesla potom na obycejné, venkovské mëstecko. 
Následlky takové neprozíravosti pocaly se brzo ukazo- 
vati. Zacal váznouti obchod i jiné zivnosti a nejcitli- 
véjsí pro takové zmëny — zidé — pocali znenáhla 
opoustëti zdejsí mesto, stehujíce se do míst obchodné 
zivejsích. 
Pres to ale, kdyz bylo potom zrízeno okresní hejt- 
manství v Treboni, nálezeli vsichni zidé z celého hejt- 
manství k recické o. z.; v recickych zidovskych matri- 
kách byly zapisovány obrízky jejich dëti, jejich svatby 
i úmrtí. Na zdejsím hrbitovë se také pochovávali. To 
trvalo az do r. 1895, kdy vysel novy zákon o z. obcích. 
Od té do by patri k nasi obéi vsichni zidé, usídlení 
v obvodu okresního soudu veselského az na zidy ve 
Veselí n./L., kterí se pripojili k Sobëslavi. Sídlem kr. 
rb. byl Tábor. Tam zasílali zidé ctvrtletne príslusné 
príspevky a zachovaly se i dopisy, v nichz oznamuje 
kr. rb., ze prijede do R. na inspekci. 
Bylo jiz uvedeno, ze prvním kt. v synagoze, vybudo- 
vané r. 1708, byl Josef Michal, jména dalsích kt. mu- 
zeme stopovati teprve od josefinskych dob, kdy bylo 
narízeno véstji pravidelnou matriku. Od r. 1786 byl 
kt., bydlícím v zidovské skole, Veit Wolf, od r. 1789 
Anselman, od r. 1793 Abraham Fischi, rb., od r. 1802 
Aron Trost a od r. 1810 Salamon Fried. Potom byl 
rb. Lazar Benesch z Yrutice u Mladé Boleslavë, ktery 
prisel do R. r. 1835 a pusobil tu celou radu let. 
Bydlil nejprve v bytë u synagogy a vyucoval ne¬ 
in ecky m'ládez a to nejen nábozenství, nybrz i vsem 
ostatním predmëtum. Mël cetnou rodinu a proto po- 
dal predstavenstvu z. o. r. 1856 zádost, aby najala në- 
jakou mistnost pro skolu, ponëvadz jeho byt nestaci 
pro ten úcel a nelze tam s uspëchem ucit. Obec na¬ 
jala skutecnë pro nëho a pro skolu na námestí domek 
Samuel Rabl 
Dr. Ludwig Gottlieb 
c. 213 od Abrahama Feigla, ktery se prestëhoval do J. 
Hradce. V r. 1873 pomysleli predstaveni obce vysta- 
vëti dokonce novou skolu i s bytem pro kt. Bu- 
dovu projektoval stavitel Hynek Vita proti synagoze 
na mistë, kde stál spitál. Zachoval se i plan a rozpo- 
cet, podle kterého by byla vysla stavba na 1328 zl. 
23 kr. Od stavby bylo ale upustëno, a to patrnë proto, 
ze novym skolním zákonem bylo zruseno konfesionál- 
ní skolství a zidovská mládez zacala chodit jako jiné 
dëti do ceské obecné skoly. Lazar Benesch vyucoval 
potom zidovské dëti nëmcinë a nábozenství. R. 1867 
mël 30 zi. za ctvrt léta sluzby. Pozdëji byl mu plat 
zvysen na 53 zl. 30 kr. ctvrtletnë. Casto ke konci 
rijna nemël jestë drivi na vytâpëni skolní místnoiSti a 
byl nucen podávati zvlástní zádost z. o., aby mu bylo 
palivo dodáno. Zemre'l r. 1891 a byl posledním recic- 
kym rb. a zároveñ kt. 
Mezi tím vyhorelol8. kvëtna 1863 dolní poradí 
Hradní ulice a obëti pozáru stalo se také celé ghetto 
a starà synagoga. Byla to nízká prízemní budova beze 
vsech okras, krytá sindelem. Podarilo se z ni zachrá- 
niti pouze posvátné svitky. Po pozáru rozesílaly se 
vsem z. o. v Cechách prosby o pomoc pohorelym a 
obce s ochotou konaly sbírky a poskytovaly pohore¬ 
lym pehëzité dary. Byla podána také zádost tehdej- 
símu majiteli recického panství knízeti Karlu Paa- 
rovi, aby daroval potrebné drivi na stavbu synagogy. 
Misto dreva dostali zidé z knízecí kance'láre 50 zl. 
Tehdejsí pr. obce Moritz Lieblich psal také dlou- 
hou a dojemnou supliku císari Ferdinandovi I. do 
Reichstadtu. Zacíná slovy2'): 
„Am 18. Mai 1863 brach in der Stadt K. R. des Ta- 
borer Kreises in Böhmen aus bisher unbekannter Ur¬ 
sache ein verheerendes Feuer aus, das außer anderen 
Bürgerhäusern auch die Synagoge, das Kranken¬ 
spital und die Wohnungen der Kultusfunktionäre der 
hiesigen K. G. vollends in Asche gelegt hatte. 
KardasQva Recice 5 
352 
Kardas Recitz 5