Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

se zavazuje obci nasi kazdy ctvrtletnë neodkladnë od- 
vàdëti po 1 zl. 30 kr. tak rocnë 6 zi., v kterémzto 
domku na sebe berou vsecku zámecnickou, sklenár- 
skou, truhlárskou a hrncírskou správu jakákoli by se 
vynalezla na svuj vlastní náklad spraviti, pro cez na 
ten predepsany zpûsob se jim takovy domek na jich 
péci a starost postupuje. 
Matëj Zeman, Wenzel Vodrázka, 
primas. purkmistr. 
Izák Kaspar, Josef Bumbrle, 
P. t. Judenrichter in Namen der ganzen starsi obecní. 
Judengemeinde Pachter dieses Häusel No. V. 
Jakub Kucera, 
ten cas pisar mëstsky. 
V druhé polovici XVIII. stol. bylo y R. i se syna- 
gogou, spitálem a vinopalnou 13 zidovskych domku. 
Z tëch 10 stàio na Obecnici, c. XI dostala panská 
vinopalna (nyní hostinec u Radostu), ponëvadz ji mël 
v nájmu zid Josef Abraham (Kollmann), c. XII a XIII 
vystavëla sama vrchnost pro zidy nad loukou Pichov- 
skou. i 
Zidovské rodiny nelze v této dobë jestë snadno 
stopovat, nebof zidé nemëli do josefinskych dob ani 
stálych prijmèni, ani jména po domë. Y knihách se 
zapisovali obycejnë podle biblickych jmen, kazdy se 
dvëma jmény, na pr. Izák Kaspar. Stálá príjmení vy- 
skytuji se teprve v seznamu z r. 1778 16), kdy byly 
zidovské domy také jiz ocíslovány rímskymi císli- 
cemi17). Tehdy nálezel domek c. I (nyní c. 191, 
Bocku) Izáku Fejglovi, synu Jakuba Samuele; c. II 
(nyní 405, Hulíku) Abrahamu Rablovi, puvodnë Abra- 
hamu Samuelovi; c. III (nyní c. 406, Dvoráku) Izáku 
Kollmannovi, synu Zachariáse Abrahama; c. IV Filipu 
Hermannovi; císla V a VI patrila spitálu a synagoze; 
c. VII (nyní c. 407, Konopickych) Abrahamu Ster» 
novi; c. VIII (nyní 408, Kocové) Alexandru Koper- 
lovi; c. IX Abrahamu Gottliebovi, e. X bylo tenkráte 
prázdné, e. XI mêla vinopalna, e. XII (nyní 177 
v Hradecké ulici) patrilo Bernardu Rablovi a c. XIII 
(nyní c. 178, Sindeláru) Leopoldu Griinwaldovi. 
V mëstë na sousedském domë e. 34 byl Bernard Stein. 
Uvedení zidé jsou zároveñ predkové témër vsech 
tëch príslusníku o. z., jejichz pocet v první polovici 
XIX. st. dostoupil vice nez puldruhého sta 
Kolem synagogy byl jeden domek vedle druhého a 
hrozilo veliké nebezpeci, ze prijde-li pozár, shorí celá 
zidovská ctvrt. Proto také mësto nedovolilo, aby 
dlomky c. IV, IX a X byly opraveny, kdyz v tricátych 
letech minulého století sesly. Doslo tedy k jejich zbo- 
rení. C. IV nacházelo se mezi domy c. Ill a V; domky 
s císly IX a X stály mezi domy c. Ill a VIII pri cestë, 
která vede z Polákovy ulicky do Hradní ulice. Pred 
jizní frontou synagogy bylo volné nrostranství a ústilo 
v ulicku, vedoucí mezi c. VII a 95. O ono volné pro- 
stranství vznikl v druhé polovinë XIX. st. spor mezi 
z. o. a majetníkem domu c. VII. Spor dopadl v ne- 
prospëch obce a ono volné misto i s ulickou bylo pri- 
pojeno k domu c. VII. 
Pocátkem XIX. st. zvëtsovalo se nase mësto, nebot' 
bylo sídlem vrchnostenského politického a soudního 
úradu pro celé recické panství. R. se stala zivym ob- 
chodním mí stem a dorostlí p o tonici zidu z ghetta po- 
cali se usazovati i v druhych cástech mësta a nëkteri 
z nich vystavëli si tu dûkladné, jednopatrové obchodní 
domy. Ponëvadz zidé nesmëli miti podle zákona ani 
v tu dobu jestë nemovitého majetku na panství, ob- 
cházeli zákon. Vystavëli novy dum svym nákladem na 
cizím pozemku podle smlouvy, uzavrené s majetníkem 
stavebního mista. Novy dum prijali na 20 neb 30 let 
do nájmu s podmínkou, ze majitel pozemku bude po- 
Synagoga ( vnëjsek) 
vinen jim vrátiti cely stavební náklad, az smlouva vy- 
prsí nebo az bude zrusena. Na to ovsem nikdy ne- 
doslo a nové zidovské domy se staly po case také 
uznanym majetkem zidu. 
Se syny Izáka Fejglazc. I, Josefem a Samuelem, 
setkáváme se r. 1804 na c. 137 (Landstejnuv dum 
v Ruzové ulici). R. 1807 zil Josef na c. 112 (nyní Si- 
mek, pekar) a pozdëji (1814) si vystavël dum c. 
187 18). Samuel se prestëhoval v tricátych letech na 
c. 227 (u Kozenych) a konecnë se zase vrátil do otcov- 
ského domu c. I. Jeho synem byl Salamon. Salamon 
zivil se potom podomním obchodem (Hausierer), zil 
do konce padesátych let také na c. I, nacez si koupil 
domek c. 76 (nyní Kouteckého). Jeho synové Alois a 
Ignác mëli dum c. 117 (nyní Nathan Weiner) a syn 
Samuel otevrel si advokátní kancelár v Plzni. Jiny syn 
Izáka Fejgla, Markus, ozenil se r. 1806. R. 1812 mël 
v nájmu obchod na nàmësti v prídomcí domu c. 39, 
které po velkém pozáru r. 1820 koupil a které dostalo 
pak c, 213 (nyní Flejsmanu). Jeho synem byl Abra¬ 
ham, zenaty od r. 1839 s Rozálií Lieblichovou z Dest- 
né, a dcera Sára neb Sábi, vdaná r. 1850 za Izáka 
Rabia z c. II. Konecnë ctvrty syn Izáka Fejgla, Wolf¬ 
gang, narozeny r. 1799 a zvany vseobecnë Bulfik neb 
Vulfík, bydlil neustále na otcovském domë a byl 
zidovskym poslem a chrámovym sluhou. Z otcovského 
domu mël jestë obrizky r. 1850. Nejdéle se udrzela 
v R. linie Samuelova na c. 117. Teprve zacátkem XIX. 
st. prodal Alois Fejgl tento dum Nathanovi Weinerovi 
a zije nyní u své dcery Anny, provdané za dira Bein- 
kolesa, advokáta ve Vyprtech. 
Nejvice potomku mël v R. Abraham Samuel z c. II, 
ktery se r. 1778 nazyvá Abraham R a b 1. 
Jak je vidëti ze schematu, byli synové Abrahama 
Samuele (Rabia) Bernard, zijící do r. 1790 na c. XII, 
a Samuel, ktery zustal na otcovském domë c. II. 
Bernard Rabl ozenil se s Ester a mèli syny Moisesa 
(1785), Josefa Marka (1786), Siracha (1790) a dvoj- 
cata Benjamina a Wilhelma (1796). Co se stalo s Moj- 
KardaHova Recice 3 
350 
Kar das Recitz 3