Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

a take Ephraima Pleschnera z Neznasova, jehoz starsi 
predek, Abraham, obchodoval v meste nasem jiz 
r. 1814 a Markus Pleschner r. 18443o). Zatim vsak 
prohláseni obeanské rovnosti vyradilo veskery spor 
i starsi protizidovské vysady, a od r. 1849 stává se T. 
opët hlavnímm útulkem Zidu na miste kdys oblibe- 
iiych Kolodëj a osady neznasovské. 
Vedi e rozvíjející se starsi rodiny Jakuba Bondyho 
otevreli tu své krámy z rodu Kopperlova Leopold a 
Josef. Mojzis Polák z Kolodëj podrázdil si tynské sou- 
sedstvo r. 1858, pristëhovav se bez opovëdi. Mëstsky 
vybor pokousel se vytlaëiti jej z mesta, ale Polák 
získal r. 1861 souhlasu k zivnosti od okresniho úradu 
a zustal36). Moisés Plesner z Neznasova hledal si zde 
byt jiz r. 1855 pro vinny akcis. Byl odmrstën. R, 1860 
zridil si tu obchod zbozím smísenym a soucasnë s nini 
také jeho neznasovsky krajan, Moisés Hochner, zacal 
tu zivnost sklenárskou. Kdyz Ephraim Pleschner zádal 
r. 1861 o -pri je tí do mëstského svazku, byl obecním 
zastupitelstvem oslysen. Dlouhym sporem u okresniho 
uradu, mistodrzitelství a u ministerstva Pleschner pri 
vyhrál a stai se prvym zid. drzitelem domu tynského 
cp. 209. Jiny z téhoz rodu obchodnik zdejsí r. 1862 
jest Salomon. V ostatních letech do konce devatenác- 
tého vëku pribyly rodiny Kohnu, Frischu, Neumannü. 
Schicku a j. Za to vymizela rodina Poláku, Roubickü 
a Kopperlû. Z rodu Plesnerova nejvíce podnikavosti 
ukázal Alexander Plesner, syn Mojzísuv, odváziv se 
r. 1888 základu dilny na obrábení dreva, z niz záhy 
vyrostla „První jihoceská továrna na drevëné a sou 
struznické vyrobky44. Pro pohon uzilo se v dílnách 
vodní sily mlynû, ve kterych postupnë podnik se za- 
kotvil. R. 1914 vyhorel mlyn Voj. Samce a v nëm 
i Plesnerova továrna. Záhy vsak zalozil si podnikavy 
továrnik dilny nové, z nichz rozesilaji se oblíbené to- 
vary soustruznické a hracky do celé stredni Evropy, 
Anglie, Recka i do Egypta. Od 3T) smrti otee Alexandra 
r. 1932 ridi továrnu syn Otto Plesner. 
Bernhard Radok Karel Straka 
v Zimuticích 4 -— 6. Y Kolodëjich byl o Zidu: r. 1886 
153, r. 1904 35, r. 1930 jen 8; v Neznasovë 36, — 19., 
— 6. Y Tynë n. \ lt. zilo r. 1886 60 zid. osob. r. 1904 
51 38), r. 1930 jen 19, vedle 4 vojínu Zidu v tamnëjsi 
posádee. 
Zjevny úbytek obyvatelstva zid. v okrese pusobil 
i na hluboké promëny v sdruzování zid. obeí. Pocát- 
keni století dvacátého splynula náb. obec neznasovská 
s kolodëjskou a tato stala se Zidum ustredim pro cely 
tynsky okres. Starozitná synagoga v Neznasovë, byvsi 
Vnitrek synagogy v Kolodëjich. nad Luznici 
opustëna, pustla a posléze se zritila. Samostatnost 
uchoval si jen tamnëjsi hrbitûvek, prijimaje zesiiulé 
starousedlíky zid-, zvlàstë z oblasti po levém brehu 
Vltavy. Hrbitov kolodëj sky slouzí zemrelym Zidum 
novëjsim 39). 
Snaha rabinátu v C. Budëjovicich o privtëleni Zidu 
z okresu tynského do spolecného svazu nemá dosud 
ùspëchu. 
V nedalekych Kolodëjich po r. 1848 prázdnily se 
a pustly obchodní domy pri patrném poklesu zivnosti 
v rodë Marody, Ehrlichu, Basche, Mahleru, Modrého, 
Stampf u, Nosalu, Friedû, Parízka a j. Jen bratri 
Löwy udrzeli si docasnë velkoobchod dobytkem a 
Bernard Radok, postmistr, obchod obilni. 
Neznasovská obziva Zidu odumirala tehdy jestë 
rychleji a také i v jinych drobnych o sa dá c h okresu, 
podléliajíc obeenému vylidñováni ceského jihu ve 
prospech Vidnë, Ameriky a po prevratu i Prahy a 
vëtsich prûmyslovych mëst. 
Citalo-li se v Albrechtci r. 1886 Zidu 17, zilo jich 
tam r. 1904 jiz, jen 6; v Brezi 6 — 9, na Bilé Hûrce 
2 — 0, v Hladné — 6, v Hroznëjovicich 4 — 0, v Hru- 
sovë 11 — 0, v Kstënovë 15 — 1, v Ghrást'anech 11 
— 11, na Mod ré Hûrce 3 — 7, v Temelinë 3 — 3, 
Oltár s tórou v byv. synagoze neznasovské 
Y. Brezan, 2¡ivot P. Yoka z Rozmberka, str. 139, k 27. 
cerviiu 1569. 
2) J. Sakar, Dëjiny Tyna nad Yltavou a okolí. R. 1906, 
I. dil. 
3) Archiv arcibiskupsky v Praze; opis v zem. archivu 
v Praze. 
4) List datovany v cervenci na zámku v Cervené Recici. 
(Archiv arcibiskupsky; opis v zem. archivu v Praze.) 
5) Liber Memorabilium v dëkanském archivu v Tynë nad 
Vit., str. 91—92, 98. 
6) Liber Memorabilium, 1. c. 
') V zemském. archivu v Praze. 
8) Tereziánsky katastr v archivu zemském v Praze 
9) Registra mëstskà v archivu radním v Tynë nad Vltavou. 
(Bez signatury.) 
10) Manuál radní v archivu mëstském. (Bez signatury.) 
) Manuál radní, 1. c., str. 40. 
Tyn lu VlL 5 
344 
Moldauthein 5