Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

jemuz y rukojemství se postavili Jan Pokorny, pekar 
z Dob. a Jakub Klacek, rychtár z Ouhrec, poddani 
pánu synu J Mti. 
Samuel Zid ze Sobotky. Rade Starého mesta Praz- 
ského, ze Zidé ne k mëstské, ale k sprâvë vrchnosti 
nasi nálezejí. 
Aron Zid, Lidmila, dcera jeho. Enoch a Izák Zidé. 
(Za purgmistra a primasa Jana Zateckého.) Do 
Hradistë nad Jizerou. Aron Zid od vás z Hradistë 
zprávu nám ucinil, kterak s Annou Trunsovou z Bu- 
koviny rozepri pri pràvë a na rathouze vasem má, a 
y té pri z práva jemu nalezeno prisahu Zidum oby- 
cejnou na témz rathouze vasem vykonati. Ponëvadz 
pak k tvrzení takové prísahy zid. rabí potrebí jt, a 
u vás V Hradisti zádného není, takze od nás z B. 
vyzádán byti musí, pozádán jt k tomu David rabí 
mladsí u nás v Boleslavi, ktery s Aronem Zidem 
pred vámi se postavi. Pro lepsí toho dûvërnost Ma¬ 
rek Ronoysky a Enoch, Zidé starsi, prijavse na to 
prísahy, kteréz k té povinnosti ucinili, vysvëdcili a 
seznali, ze tyz David Zid v pravdë rabí podle rádu 
jejich jt. — Ano i nám dobre vëdlomé jt, ze on rabí 
David nejednou pri vykonání prísahy zid. na rat¬ 
houze u nás stál. Ve ctv. po sv. Mikulási. 
1589: Opatrnym pánum purk. a konselum mëstec- 
ka Brodce nad Jizerou (!) Psaní jste .... za to záda- 
jíce, abychom Izáka Zida Turnovského, u nás v Ml. B. 
obyvajícího, kteréhoz vy sousedem nasím jmenujete, 
k tomu aby Marusi pastorkyni Bartolomëje kováre, 
souseda vaseho, 4 k. mzdy za sluzbu povinné dal, 
pridrzeli. 
Oznamujeme vám, ze Zidé pri mëstë nasem oby- 
vající (ponëvadz k sousedství nasemu a pod privile¬ 
gia nase nepríslusí), k sprâvë nasi neprinálezejí, ale 
k sprâvë JM pána naseho — k JM jest vám o to do- 
pisovati. 
1599: 228 domû krest'anskych, 12 zid. Zid Benes. 
Pamët' radní Tobiásovi Slavíkovi z Nymburka proti 
Jiríkovi Chmelnickovi. Vysvëdcujeme: Jedno, ze Zid 
Lazar pri mëstë nasem zakoupení má a tak zpusobem 
jinych Zidu pri mëstë obyvá. (Obyvání Zidu 
v Ml. B. jest tak staré jako knihy mëstské, které se 
pocínají v dobë krále Jirího v XV. stol., tudíz zajisté 
od ca su nepamëtnych!) Druhé, ze jest To- 
biás Slavík poradem práva dotceného Lazara k vy- 
dání svëdomi pripravil a tyz Zid vedle starobylého 
rádu pri pràvë nasem obvyklého v prítomnosti divou 
osob radních . . . prísahu zid. na paterych knihách 
Mojzísovych vykonal toliko z samé kladby, kterouz 
jeho rabbi zid., pokud by krivë prisahal, kleti mël. 
Tretí. ze svëdomi zid. tím zpusobem na pràvë nasem 
prijímána, kazdému právu domácímu » i prespolnímu 
jak svëdomi krest'anská jsou postacovala a posta- 
cují. V str. po ned. In. 99. — Simon Brandejsky 
z Sobotky. — Jelen Zalman Zid. 
Do Zitavy (Zittau i. S.) Lazar Zid upomíná z dlu- 
hu 112 toi. Bartol. Solee v Zitavë — cesky, kdezto do 
Perny (Pirna i. S.) nëmecky, — Do Zitavy a Lipého 
Salamoun rabí Zid o dluhy. — St'astny Zid. — Ma¬ 
rek, syn St'astného Zida. — Adam Florus z Kvëtné 
Hory (téz Florovsky) koupil (L 1579) dum od Zida 
Marka malého proti skole zid. lezící a v nëm provo- 
zoval zivnost kramárskou, s zbozím, jak my ríkáme, 
striznym. 
1528: Zalmík Zid. 
1549: Abraham Zid strenicky! 
R. 1634: Die Tradition hat seit jeher in Jakob Bas- 
sewi, Edlem von Treuenburg, den Erbauer der Großen- 
hof-Synagoge in Prag erblickt. Man stiizte sich hiebei 
mehrfach auch auf rein nebensächliche Umstände, 
z. B. darauf, daß er vor seiner Flucht seinen Adels¬ 
brief in diesem Gotteshause deponierte. Befremden 
muß es uns aber, warum diese Synagoge, falls die er¬ 
wähnte Tradition auf Wahrheit beruht, nicht wie die 
meisten übrigen Gotteshäuser Prags den Namen 
des Stifters erhalten hat. (Wir können der An¬ 
sicht „Jahrbuch für die israel. Kultusgemeinden 
5654, S. 99" nicht zustimmen, als hätte die Gmd. 
den Akt der Pietätlosigkeit je begangen, Bassewis 
Namen, weil er später ins Unglück kam, absichtl. 
von der Synag. loszutrennen. Ja, wir wissen sogar, 
„Jüd. Centralblat t", 1884, S. 58, daß die 
Kinder Bassewis auch nach dem Erlöschen des welt¬ 
lichen Ansehens seines Hauses in der Prager Gmd. 
noch Ehrenämter bekleideten.) — Ein weiteres Be¬ 
denken gegen die Richtigkeit der Tradition wird in 
uns durch den Mangel eines Hinweises auf diesen 
Synagogenbau in der Bassewi gewidmeten, sehr 
ausführlichen Grabinschrift auf dem Jungbunz- 
lauer Friedhofe erweckt, welche doch sonst viel 
von dessen Taten in Prag zu berichten weiß. (Als 
Quellen zur Biographie Bassewis sind folgende zu 
berücksichtigen: Jirecek, ehem. Unterrichtsminister, 
in Casopis ceského musea, 1883, S. 325—330, GAL—- 
ED, Nr, 28, S. 23, Podiebrad a. a. O., S. 63—67, Wolf 
in Josef Wertheimer, S. 14- und Beilage V, VI, VII, 
Ein Prozeß im Hause Liechtenstein in der „N. Fr, 
Presse" v. 14., 16., 17. Juli 1890, Gindely, Waldstein 
während seines ersten Generalrates; Grünwald in Ja¬ 
kob W. Pascheies Jüd. Volkskalender f. d. J. 5652, 
S. 93—118, G. Bondiy, Zur Geschichte der Juden in 
Böhmen, Mähren, Schlesien.) Wahrscheinl. starb er 
in Jitschin am 2. Mai 1634 und wurde in Jung- 
fa u n z 1 a u bestattet, wo wir seinen Grabstein finden. 
Jakub Bas-Sevi z Treuenburku, primas (predsta- 
veny) z. o. prazské, královsky minemistr a první 
Zid v Cechách, ktery byl povysen do stavu slechtic- 
kého (Jakub Smiles zvany), dostal svuj slechticky 
erb a titul v dobë pro národ cesky velmi trudné! 
Bylo to po nest'astné bitvë na Bílé hore. Drive jiz 
ziskal si pro své zásluhy o stát a dvûr od krále Ru- 
dolfa II, (r. 1590) a od Matyáse (r. 1611) nëkolik 
vysad (privilegií), avsak slechticky predikát a erb 
obdrzel teprve od krále Ferdinanda II., a to dne 
18. ledna 1622. Mimo to obdrzel zvlástní „slechticky 
diplom", v nëmz se mu udëluje právo svobodného 
obehodování a stëhovâni, nabyvati domu a pozemku 
v celé risi, vsechna práva vysoké slechty a osvobo- 
zení od daní a myta. Vesmës práva, o nichz se dosud 
Zi dum ani nezdálo! Ba, jako „dvornímu úredníku" 
bylo mu dovoleno bydleti na dvore císarském a smël 
sám sobë sepsati „ksaft" cili „testament" (zàvët', po- 
slední vuli pred smrtí). Byl to první Zid, ktery byl 
takto vyznamenán! 
Za Ferdinanda II. byly zemské finance velmi spat- 
né. Dlouholeté války a rebelie (povstání) vycerpaly 
vsechny zdroje státní a král, nevëda, jak si z nouze 
pomoci, sáhl k prostredkum, které musily svym kon- 
cem vésti k zàhubë zemí. Na radu válecného dobro- 
druha Pavia Michny z Vacinova (r. 1621 byl povy¬ 
sen na hrabëte), dal raziti tolary lehcí váhy nezli 
jaké byly v dobách miru. Tyto „lehké" tolary obdr¬ 
zel nejprve Bas-Sevi za dvorní dodávky a dal je do 
obëhu. Z toho vznikly nesprávné povësti, ze dostal 
Bas-Sevi „regale" (vysadni povoleni) k razeni penëz, 
Tolary byly vsak razeny ve váze stále mensí a ne- 
mëly koneenë ani zrnka stríbra v sobë a nikdo je ne- 
chtël prijímati za platidlo. K razeni tëchto „lehkych" 
nebo, jak ise rikalo, „diouhych tolarû" ustavila se spo- 
lecnost, která mêla mincovnu najatu. Byl to prede- 
vsím sám správee království Ceského kníze Liechten¬ 
stein, pak Albrecht z Waldstyna, Pavel Michna z Va- 
ML. BoleslavJ 5 
208 
Jungbunzlau 5