Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Dne 31. kvëtna 1. 1688 obec podkomorím Hubry- 
kem napomenuta, aby do Zidij na cechování 
nechodili. V zárí téhoz roku prijeli oba krajsti hejt- 
mani do mesta, aby vysetrili privilegia a spor obce 
se Zidy o kupování domu krest'anskych. 
Novy král. hofrychtér ujímal se Zidû, kterí pro 
jakysi vystupek, pranici az do zkrvaveni, byli pokuto- 
váni — nikoli ze by trestu nezasluhovali, ale ze pry 
Zidé k jeho rychtárské jurisdikci nálezejí, cemuz 
purkmistr odporoval, ze Zidé patri pod pravo mëst- 
ské a teprve kdyby vse v porádku nebylo, rychtár na 
komoru to podati má. 
Pozáry. Dne 19. kvëtna 1. 1697 ráno o 4. hodinë 
v nedëli vysel oheñ z domu zid. primasa a „kafé- 
sidra44 Siskinda, jenz rozsiril se tak, ze znicil celé 
zid. mësto, mnoho domu na Starém mëstë (az k domu 
c. 30), na Novém mëstë; vsechny verejné, mëstské bu- 
dovy: kostel, zvonice, jez nebyla obnovena a nové 
zvony vytazeny pak na vëz u radniho domu, jenz také 
lehl popelem; skola, pivovar, fortna a brána novo- 
mëstskà. 
K zádosti mësta Ml. B. k cisari byli Zidé resoluci 
císarskou k místodrzícím v Cechách z 2. dubna 1699 
vystëhovâni z domu t. r. lichtenstejnskych — kterych 
ve válce tricetileté se zmocnili prízní knizete Lichten- 
stejna, tehdejsiho zplnomocnëného komisare a vladare 
v Cechách — delozírováni z ulice nyni Dëkanské, 
kterou uz celou v rukou svych mëli a prevedeni ,,ko- 
mutaci44, zàmënou domu, do zid. mësta, kde i starà 
fara jim odevzdána a mezi në rozdëlena (1711). Rych¬ 
tár Petras s radou se nesnásel: nadrzoval pry Zidum 
a dal strhnouti mëstskou pecet' s krámu Zida Isáka, 
kterou na zádost cechu kozeluzského páni pritiskli. 
Král. rychtár osoboval sobë, ze Zidé podléhaji jeho 
instanci, vytykal mëstskému rychtári Tancmanovi, ze 
Zida na svátky, kdyz tento mël „kaventa4', nepropus- 
til. Tancman se bránil, ze Zid Isák nikdy daného 
terminu nedodrzel. 
Asi 1. 1737 kramáfi, Zidé prespolni, téz hrnciri, 
mydlári, kterí mouku na trh vezou, z kazdého vozu 
4 gr., Zidé kazdého tydne sobotále mezi sebou vybrati 
a od starsích po 1 kopë odvozovati maji. 
Zidé chodi nyni na venek, tam prodávají a kupuji, 
sklady své maji. Chovaji si près 20 krejcu, kterí pra- 
cuji pro mësto i venkov, kdezto kresfanskych mistru 
sotva 4—5 se uziví. Lid chodí k Zidûm, ze kupuje la- 
cinëji, treba spatnë. 
Pocítáno 707 zidu, 
L. 1684 primas (v mëstské rade) si stëzoval, ze od 
zlych jazyku byl narcen, jako by byl zid. puvodu. Vy- 
zádal si potrebné listy z Opavy, odkud jeho rodice 
pred nepráteli prchli a z Roudnice. (Bezdëky clovëk 
myslí na dnesni Nëmecko') 
Pozár 1. 1761. Dne 16. ëervence mezi 4.—5. hodi- 
nou ráno vysel oheñ z domu Siskinda Hantschela, 
„cafesiedra", v císle XXY zid. císlování, za purk- 
mistra Josefa Perda, a do 9 hodin v krátké dobë zni¬ 
cil celé zid. mësto, synagogu, zid. bránu, slachtu, 
zid. spitál a 20 domu. Odtud rozsiril se dravy ten zi- 
vel, zachvátil dëkansky kostel, zvonici se tremi zvony, 
které se rozlily, skolu, fortnu, masné krámy, pivovar, 
radni dum (nynëjsi stary soud) a Bëlskou bránu. Hnán 
prudkym vëtrem od pivovaru síril se na Nové mësto 
do poradí ë. 52 atd. Celkem 48 domu zniceno; skoda 
ca 91.881 zlatych rynskych. 
Zid. brána zatím (!) pokryta sindelem. 
Pozár mësta 1. 1761 („Brand in der Judenstadt Jun¬ 
gen Buntzel") byl vymalován, kteryzto obraz 
choval se v museu, nyni v radnici. 
Tolerancnim patentem z r. 1781 nabádáno obyvatel- 
stvo ku „gütlichem Einvernehmen gegen Akatoliken", 
tudiz také naproti Zidum, ano zruseno vnucené jim 
zvlástní, od kresíanu se lisicí nosení satu. Markus Zid 
usadil se v domë krest'anském a jiny v Mysi dire; 
právo rychtárské mëlo je odtud vypuditi. Zidovskou 
renovaci vykonati chtël krajsky úrad, ale magistrát 
hájil právo své a dovolával se ochrany podkomorího 
(1785). Zidé vytahovali se z jurisdikce obecnich úradu: 
soudní moc priznána zidovské obci (sedmiëlenné), 
kdyz obë strany byly zidovské. Zi dum narizeno 
dáti si pevná jména vlastni ; proto si dali 
jména Rosenbaum, Lilienfeld, Rosenberg, anebo die 
osad, ze kterych prisli: Melnik, Kolin, Strasnov, Stre- 
nic; nejvíce bylo Poláku. Kterí toho opomenuli, do- 
stali jména od úradu, ale uz ne tak pëknà, jako Jei- 
teles, Pereles atd. Stavëli pràvë synagogu (skolu) : 
primas dal si predloziti plány. Y ni sedadla byla ëislo- 
vána (asi 500 sedadel) a majetkem rodin; Zidovka 
Brandejsová nemëla jiného majetku, nez tu stolici, 
kterou prodala za 49 zi. Zidum dovoleno i studia na 
skolách konati, ale tu „vselikych handlu44 se zdrzovati. 
V tëch válkách francouzskych pluk zdejsí ë. 17 
Reus-Plauen bo jo val daleko za hranicemi vlasti své; 
kdyz po skonëené válce, 1. 1814, se vracel, byl u Praz- 
ské brány slavnostnë uvítán duchovenstvem, úrady, 
skolami a ëetnym obyvatelstvem. Mësto bylo veëer 
osvëtleno. Vydání na toto uvítání ëinilo 176 zi.; pri- 
spëli Zidé a vareënici 4 sudy piva. — L. 1816 z ar- 
chivu zdejsího prodáno bylo starych listín ve váze 
1800 liber za 457 zi. vídeñské mëny Zidum. — Dne 
22. ëervence 1823 tak silny privai vody po lijáku valil 
se do Bëlské brány, ze nestacila a voda zaplavila 
okolní zidovské domy a povâzlivë je podemlela. 
Asi 1. 1824 na ulicích striteli studenti, coz policie 
oznamovala prefektu gymnasia; uënové stríleli do oken 
zid. synagogy — metlou potrestáni. (Z policejních zá- 
piskû). Y krámích zid. naslo se maso zkazené, ne- 
zdravé; Daniel odsouzen na 9 dni do arestu. Zidé 
v nedëli a ve svátek lákali do svych krámu; tam za- 
náseli kradené kusy a p.; na to mêla policie zvláste 
bystré oëi. Zidovská obec mêla svého policajta 1. 1825 
Jakuba Moisesa, aie uniformu mël mu opatriti magi¬ 
strát, protoze ho nëkdy potreboval. Královsky pod- 
komori to nepripustil, jezto pry obec má svou po- 
licii, jez ùplnë staëuje. — (Rozpoëet mëstské obce 
mladoboleslavské 1. 1825) Zidé piatili „Schutzgeld66, 
290 zi., pak za vojenské ubytování — celkem 401 zi. 
Policejní personál: Ranlékar Izák Kellner 50 zi. 
Císar Frantisek I. a císarovna Karolina Augusta 
v MI. Bol. 3. zárí 1833. Královské mësto Ml. Bol. po- 
skytovalo nádhernou ¡vyzdobou obraz mësta Prahy 
v malém. Postaveny 4 slavobrány: I., Zidovská, 
stála na Podolci pri nynëjsim hostinci „U koruny46 
(Hotel Moravec). Nesla nápis ze zalmu 91., vers 11, 
nëmecky: „Der Herr befiehlt seinen Himmlischen — 
auf allen Wegen Euch zu schützen.44 (Pán veli svym 
sborum nebeskym, aby Yás na vsech cestách ochraño- 
vali.) Po obou stranách brány oëekàvala císare o. z. 
se svou mládezí; k uvítání slozil uëitel Sim. Fischel 
slavnostní báseñ nëmeckou, jez byla císari podána. 
L. 1834 bylo v mëstë 794 israelitu. 
Revoluëni r. 1848/49: Predsedou magistrátu a 
královskym purkmistrem byl Fischer, jehoz veliká 
prízeñ k Zidum byla podezrelou; proto povazován byl 
za Zida, jenz lidovym novotám neprál; po ulicích se 
zpívalo: „My máme pulmistra zidovského, proto li- 
diëky, zbavte se ho.44 — Rok 1848 prinesl zidovskému 
obyvatelstvu úplnou svobodu nábozenskou, spolecen- 
skou i lidskou. Jestë 1. 1846 Leopold! Neustadtel zádal 
za dovolení, aby smël bydleti v domë ë. 91—I., kde 
si svëtnici a komoru najal, protoze v zidovském mëstë 
nebylo mista. Po r. 1848 molili Zidé bydleti kdekoliv 
Mi. Boleslav 3 
306 
Jungbunzlau 3