Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

nych, aby se tím nezvysovaly ceny a neumensovalo 
mnozstvi, ale mohou koupiti, jestlize rolnici tyto veci 
prinesou do krámu. 
Cl. V. mluví o kontribuci na domy. 
Cl. VI. pfipomíná, ze obec má právo kontribuci od 
zidu vybírati, právo zidy souditi; exekuce vykonávati 
nálezí hejtmanu. 
Cl. VII. jedná o torn, ze zidum jako jinym obcanum 
má hejtman i obec spravedlivë pohledávky opravdové 
a nelichvárské vyrizovati. 
Cl. VIII. narizuje, ze se zidé nesmejí o velikonocích 
tri poslední dny ani v kráme, ani na ulicích zdrzovati, 
ale musí zustati ve svych bytech, jinak budou trestáni. 
Pri sporech o zástavy a kradené zbozí mezi krest'any 
a zidy má hejtman vynésti rozsudek jménem císare, 
ale tak, aby zidum nebylo krest'any prílis ukrivdëno. 
Cl. IX. stanoví, ze zidé mají uzívati práv, udëlenych 
jim králem, tak dlouho, dokud tato práva královskym 
mandátem -nebudou zrusena, címz pomíjejí také svo- 
body zde uvedené. 
Narizuje dále hejtmanum a rade mesta, zidum pri 
vykonávání jejich práv ochranu poskytovati. 
Konecnë dodává jako zvlástní milost, ze povoluje 
k 9 párum zidu, jmenovitë uvedenych, pricísti jestë 
dvë dcery Mojzísovy s jich manzely a dëtmi, takze 
v Jicíne bylo tehdy 11 páru zidovskych. 
R. 1680 povoluje Vilém hrabe z Valdstejna dekre- 
tem ze dne 21. ëervna jicínskym zidum „na gegich po- 
nizeny Wyhledawani Pri Gm. Ce. wsselygaky handle a 
wandle46 a také, „aby wssudi swuj Prúchod bezpecne 
Mieli od Gm. Ce. Kre. se porauczi44 (Kniha patentû 
mëst. Jicína). Dne 7. kvëtna 1681 vypukl v J. pozár, 
pri nëmz celé mèsto vyhorélo. Oheñ vznikl u zida 
zlatníka, blize staré satlavy (zadni cást domu cukráre 
p. Láisky ë. 65 v Palackého ulici). Ze pri haseni ohnë 
zidé vydatnë pomáhali, o torn není pochyby, dálof se 
tak vsude. 
Ze stále propukaly spory o placení daní a popíatku 
za ochranu (Schutzgeld), o tom svëdectvi vydává jed- 
nání r. 1699. Tehdy predvolal hejtman z rozkazu 
vrchnosti zidy do úrední kanceláre, aby ukonëil spory 
a hádky o tëchto vëcech. Dostavili se ëtyri, a to David 
Ebstein, Benjamin Soboth, Abraham Goldschmied a 
Lazar Kolin. Tento poslední vsak vydal za deset jinych, 
jak hned uvidíme. 
Vëc byla rozresena a ujednána takto: 
1. Kazdy zid slozí z vyzískaného zlatého 3 krejcary 
do spolecné pokladny, a to pod trestem 10 násobné 
pokuty a vyhnání z mèsta. Pokladna se umístí u Da- 
vida Ebsteina a opatrí 4 k'líci, z nichz jeden bude mili 
Lazar Kolin, druhy pak Jonek. Z penëz takto nashro- 
mázdénych bude se piatiti císarská kontribuce, nikoli 
vsak, jak Lazar Kolin navrhoval i Schutzgeld, kteryzto 
poplatek kazdy zvlásf za sebe do panské pokladny 
odvádéti musí. 
2. Souëasnë jim byla rozvrzena kontribuce a na ne- 
dodrzení vymërena pokuta 20 rísskych tolaru pro du¬ 
cho d pansky. 
3. Vsichni prítomní dali vyjádfení, ze kdyby jeden 
nebo druhy z nich proti tomuto dobrovolnému dohod- 
nutí nanovo a to nejmensí mluvil a se nespokojil, 
anebo kdyby hádky o to mezi sebou mëli, nebo se në- 
kdo z nëkteré vyssí instance odvolával, at' je kdo je, 
bude hned uvëznën a ne drive propustën, dokud ne- 
slozí 50 rísskych tolaru do ducho du milostivé vrch¬ 
nosti. 
Téz se vsichni zavázali, ze se jedenkazdy bude po- 
slusnë chovati a se svymi sousedy snáseti. 
Nejúpornéji zastával zájmy zidu Lazar Kolin, na 
kterého si hejtman stëzuje vrchnosti: 
„Milostivy pane hrabe! Nenadál jsem se, ze tvrdo- 
hlavy Lazar by byl tak zchytraly a potmësily, jak jsem 
videi, neboí, zloduch, zdál se kazdé slovo, které nëkdo 
z nás vyrkl, chytati a obraceti; kdyz jsem jeho neprav- 
divé domnënky seznal a birice zavolati dal, aby ho do 
satlavy mëstské odvedl, teprve se vzpamatoval a byl 
povolnym." 
V ëervnu 1705 vypocítávají se v J. tito zidé: rodina 
Benjamina Sobothy, Abrahama Goldschmieda, vdova 
Davidova, pozdëji Isakova, dále rodiny Josla, Benja¬ 
mina Mojsese, Samuela Friedländra, Davida Sladkese 
a Joachima Josla. (Dekret vrch. jië. 12. ëervna 1705.) 
2e zidé jicínstí obchodu rozumëli a vzdy strany moc- 
nych se pridrzovali, o tom svédcí dekrety Salomounu 
Joslovi ze dne 23. zárí 1704, kterym mají jemu pro- 
dány byti ryby na panstvích v J., Vys. Vesélí, Smi- 
ricích a Plesu a on má pred jiriymi prednost miti, jest¬ 
lize hotovë zaplatí. 
R. 1705: za to, ze Josl, zvany „èerny", od panství 
vlnu a máslo kupuje, má obdrzeti darem 3 strychy zita 
a sud piva (dekr. z 3. ëervna 1705). 
R. 1706 dekretem ze dne 6. srpna má tyz, „jenz pri 
vselijakych potrebách vrchnosti k uzitku jest a také 
pri rozlicnych prodejech panskych véci potrebovati 
se dà44, obdrzeti 10 zl. na penëzich, 2 strychy psenice, 
2 strychy chlebniho zita a 2 sudy piva. 
R. 1707 obdrzel Josl opët dekretem ze dne 9. lis-top. 
10 zi., sud piva a tele za to, ze „stojí panství k race44. 
Ze i jiní zidé za rûzné úsluhy byli vrchnosti odmë- 
ñováni, vidíme z toho, ze dekretem ze dne 12. ëervna 
1705 bylo narizeno, aby Samueli Friedländrovi na kaz- 
dém odkoupeném centnyri vlny bylo pul zl. sleveno, 
poiiëvadz mu pry soukeníci nedali nie vydëlati. 
Pri této blahovuli vrchnosti k zidum jiëinskym jest 
ovsem podivné, ze vrchnost nedovolovala rozmnozeni 
poëtu zidu a nairidila v dubnu 1710, aby prespoëetni 
zidé byli z mèsta vybyti a aby se neprodlenë na cizi 
grunty vystëhovali. 
Rovnëz dekret vrchnosti ze dne 16. listop. 1719 vy- 
slovuje se takto: „Nestrpim, aby poëet zidu se roz- 
mnozil, tím ménë, aby cizi zidé se v J. usazovali.44 — 
Povsimnëme si, kolik zidé jiëinsti piatili v té dobë 
vrchnosti za ochranu (Schutzgeld) pulletnëo Lobi Josl 
14 zl., Jakub Josl 17 zl. 15 kr., Israel Josl 18 zl. 15 kr., 
Abraham Josl 14 zl. 15 kr., Mojzis Josl 6 zi., Baruch 
Saudek 21 zl. 30 kr., Alexander Goldschmied 13 zl. 
15 kr., Samuel Friedländer 7 zl. 30 kr., David Sladkes 
7 zl. 30 kr., Jakub a Joachim Loblové 12 zl. 15 kr. 
Kroimë toho piatii Baruch Saudek z krámu, najatého 
v masnych krámech (nynëjsi radnice) 15 zl. 
V r. 1738 pocítá se v J. jiz 14 usedlych rodin zidov¬ 
skych. 
Jak dalece dotklo se vypovëzeni zidu z Cech za 
Marie Terezie i zidu jiëinskych, není mi známo, zdá 
se vsak, ze zidé v mëstë zûstali. 
Za císare Josefa II. byly uëinëny první kroky 
k emancipaci zidû. Dovoleno i cizím zidum v mëstë 
se usazovati, ba zidé smeli i do vojska a potupuy pred- 
pis o zlutém koleëku na obleku zidu byl odstranën. 
Od zavedení katastru Josefinského byly zidovské 
domy v J. oznaëeny ëislicemi rímskymi I—XI. Teprve 
pri zakládání knih pozemkovych r. 1881 bylo to to ëis- 
lování zruseno a domy zidovské vradëny mezi ostatni 
domy mëstské a oëislovâny arabsky. 
Za Leopolda II. dostali zidé právo studovati na vys. 
skoláoh a nabyvati gradûv akademickych v právech a 
v lékarství. Frantisek I. povolil zidum plnou volnost 
bohosluzby, dovolil stavëti synagogy a zidé smèli byti 
pripustèni do vsech obchodu a remesel. 0 tom, kdy 
byla synagoga jièinskà vystavèna, jsem nenasel do- 
kladu. 
Jicin 4 
202