Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

potom Schwarz a r. 1865 ucitel Gottlieb. Modlitebna 
trvala do r. 1912. Za války svëtové byli nastehováni 
do budovy polstí Zidé a r. 1919 prodána byla tam- 
nímu obchodníku Wohlmuthovi. 
Y RABÍ 
byla y 15. a 16. století osazena Zidy hlavnë ona cást, 
které nyní ríkají Hradcany. Zidé se tam veno vali 
ponejvíce obchodu. Pod hradem meli také svoji 
modlitebnu a skolu. Za Jana Puty ze Svihova a Rie¬ 
senberka, majitele Rabí a nejvyssího sudi byl ke 
konci 15. stol. zid. rabin rábsky zároveñ i vrchnim 
rabínem kraje prácheñského. Jestë v letech 70. a 80. 
století 19. se Zidé z celého okolí scházeli v rábské 
modlitebnë. Ta byla v c. 102, nynejsím to majetku 
Teresie Kibicové. Zmínená leta 70. a 80. znamenají 
zároveñ znatelny úbytek Zidu v R. Snad, stavba dráhy 
Horazd'ovice—Domazlice zpûsobila pokles podomního 
obchodu a Zidé vystëhovali se do mëst ba i do 
Ameriky. Poslední z Rabí se odstëhovali D a v id, 
Lazanská a Bernard v letech 1890—1900. 
Na severozápadním svahu vápencového kopce, na 
nëmz truní kolosální zríceniny hradu R., posud se 
nachází opustëny zidu hrbitov, plny charakteristickych 
pomníku z bílého vápence. Cely hrbitov pusobí ve své 
opustënosti dojmem velice melancholickym. Nëkolik 
màio novëjsich pomníku ukazuje, ze na hrbitovë se 
pohrbívalo jestë pred nedávnymi easy. Tak Simon 
Seidl pchrben r. 1889, Ludmila Theinerová r. 1894, 
Barbora Lazanská a Benjamin Seidl r. 1899. Poslednë 
pohrben tam Karel Fürth ze Zichovic r. 1900 a jeho 
deera Marta r. 1901. 
Posud jest v zivé pamëti kantor, ktery vedle vyuco- 
vání ve 2. polo vici 19. stol. obstarával i obrady 
v modlitebnë a vedi bohosluzby za úcasti starych 
Zidu. Zidovská mládez vyucovaná pûvodnë ve skole 
vlastní, navstëvovala po r. 1850 jiz verejnou skolu 
obeenou, kde tvorila samostatné oddelení. V zid. skole 
se potom ucilo jiz jenom nábozenství a hebrejstine. 
Skola byla vedle modlitebny v c. 99 a byt kantor a 
v c. 102. Dnes tedy tvorí puvodní zidovsky dum tri 
samostatná císla. Poslední zid. uc., jehoz jméno si jiz 
pamëtnici tëch dob nepamatují, odstëhoval se z R. do 
Klatov pred 55—58 lety. Poslední Zid odesel z R. 
r. 1899. 
R. 1897 vybídlo okresní hejtmanstvi ve Strakonicích 
N. O. Z. v H., aby zjistila veskeré jmëni byvalé obee 
zid. v Rabí. Protokol o tom sepsany ukazuje, ze jmëni 
rábské obce pozustává z kostelni budovy, hrbitova, 
oltáre v kostele, osm rouch starych, jednoho roucha 
nového, tri biblí na pergamenu, stribrného privësku, 
dvou stríbrnych korunek a dvou stribrnych rucicek 
k ukazování pri cteni v bibli, potom hotovosti 100 zl. 
na knízce sporitelní a pohledávky 250 zi. za odpro- 
dany dum cp. 100. Jmëni vsechno preslo od té doby 
na náb. obee horazd'ovickou. Méne toho bylo ve Sla- 
tinë, kdez jedinym cennym objektem byla budova 
kostelní, v niz toho casu (1897) prebyvali dva uplnë 
chudí Zidé. Pravda, prevzat byl téz oltár se 4 rouchy, 
3 pergamenové bible, 4 modlitebni knihy a 3 lustry. 
Z iiovëjsi kroniky Ziúíí v Iloraiciovicich. 
Paradoxni fakt jest, ze snáze bylo najiti doklady 
o zivotë Zidu v H. v predehozíeh staletich nezli dokii- 
menty o nich v stol. 19. Jest to ovsem zpusobeno î 
tím, ze novo doby archiv obeeni (od r, 1800) neni do- 
sud registro ván, takze ho nelze ke sta diu pro krátkost 
casu pouzíti. Znamenalo by to pro cisti tisi ce ' listin a 
shledávati zrnko k zrnku. Mozno tu diz podati s truene 
jen to, co se jiinak z autentickyoh pramenä zebrati 
dalo,. 
Jak jiz ve II. dílu této Studie bylo napsáno, meli 
Zidé horazd'ovictí jakési ghetto v ulici nyní zvané Prá- 
cheñské. Jeste pred 40—50 lety byla tam rada domü 
v jejicli drzeni. Tak dum, nyní zvany u Cervenych, pa- 
trival Bernardu Spirovi, dum u Vítovcü Samueli Berg- 
lerovi, nynëjsi „Schul" byval dum rodiny Arnsteinü, 
dum u Karasu patrival Duschnerovüm, dum u Metlicku 
byl v drzení slepého sklenáre Adilera, pozdëji Abra- 
hama Steinera. To vsechno jsou domy v bezprostred- 
ním sousedstvi synagogy a skoly. Zid. skola nepochyb- 
në byval a v H. v 17, vëku, jak záznam z r. 1649 uka¬ 
zuje. Za doby Marie Terezie byla to skola nëmeckà a 
takovou zustala az do r. 1899, kdy odesel odtud po¬ 
slední její nëmecky správee, ucitel Alexander Bau m. 
Také druzí ucitelé za Bauma se na této dvoutrídní 
skole vystridali: Emanuel M a u t h n e r, Salomon 
Säger, Gustav Glaser, Gustav Wei n e r a Rosa 
F ischi o v á. Cestinë vyucovali z verejné obeené 
skoly dennë od II do 12 hodin ucitelé Jan K a r a s 
a Ant. P á n e k. S uciteli obnovovala z. o. smlouvu 
vzdy po 3 letech, vzdání se mista predeházeti musila 
pulletní vypovëd'. R. 1897 mël správee Baum na prí- 
jmech 750 zl., ucitelka Fischlová 515 zi. a rb. M. Fried- 
mann 830 zl. Po odehodu Baumovë r» 1899 byl 
prvním ceskym ucitelem na z ni ine né skole Julius U r • 
bach, po nëm r. 1901 Josef Kraus a od r» 1901 do 
1902 Otokar Kraus. Záku byvalo kolem 40. Nábo¬ 
zenství i zpëvu vyucoval po vsechna léta na nëmecké i 
ceské skole rb. Martin F r i e d m a n n. R. 1902 byla 
skola uzavrena a záci pfidëleni die vëku jednotlivym 
trídám verejnych skol obecnych a mësfanskych. 
Ko s tel, stávající v bezprostredním sousedstvi sta- 
rého hrbitova, jest nepochybnë tak stary jako hrbitov, 
na nëmz nejstarsi náhrobní kámen jest z r. 1684, Pres- 
nych dokladu o stárí ko stela neni. Také nevime, jak 
pûvodnë vypadal, protoze r. 1868 pri vélkém pozáru 
H. vzal za své a byl znovuzbiidován v torn rozsahu, jak 
se jeví dnes. R. 1901 byly provedeny nëkteré vnitrni 
ad a place, jimiz byl hodnë pozmënën vnitrek. Pred 30 
lety bylo totiz oddëleni pro zeny zarizeno v podobë 
kûru na drevënych sloupech. Bylo malé, nizké a ne- 
bezpecné v pripadë pozáru. Proto zminëného roku, 
kdy H, byly opatrovány elektrickym osvëtlenim, byla 
zavedena elektrina téz do ko s tel a a misto káru zrízena 
cást amfiteatrálne stoupající po stupních 15 cm zvysí. 
Není bez zajímavosti, ze vnitrní zarízení kostela do¬ 
st al o .se tam. z velké cásti ze zruseného vídeñského kos¬ 
tela polskych Zidu, kterézto zarízení koupil tehdejsí 
horazdovicky obchodník Jakub Kohn, zvany Kladru- 
bák. Za války svëtové zrekvirováno bylo v kostele 
krásné mëdëné umyvadlo a osaiiiramenny svícen o pru- 
mëru IV2 m, Pëkné clesatero byio pri adaptad kostela 
porízeno v leptaném skle firmón F, Krizík v Praze die 
návrhu rb. Friedmanna. 
Jako i jinde po Ceehách byla za Rakouska n, o* z. 
v H. v rízení oficielním nemecká, Avsak r. 1885 byl 
zvolen za predstaveného této obce pokrokovy muz 
Eduard Münz, vyrobce lihovin, ktery pri prvním za» 
sedání obce proMásih „My Zidé zijeme zde v úplne 
ceském kraji a nemáme zájmu na nemeine. Ciním na- 
vrh, aby obee v. úredrúm, jednám uzívala /azyka ees* 
kého a také modlitby v kostele9 " pri pohrbech î nᬠ
hrobní nápisy byly ceskéNávrh byl pnjat a tak za¬ 
vedena v jednání cestina. Jisté obtíze tonni ovsem, 
byly kladeny se strany tehdejSích úradñ, takze na pr, 
teprve po 10 le teck bylo povo'leno rale, úrady vésti 
matriku po ce&ky. Uva dime zde i osta t ni. cleny toho to 
prvního vyboru, ktery ár ado val cesky. Byli to: Jakub 
K o* h n, o>bch.9 Herman K, a t z, obcb.9 Herman S t e i - 
n e r, obeh., Jakub P o r g e s, cAchu.,, Marek K, o h n, 
Horazdovice 5 12" 
I?» 
Bwazdlûmitz 5