Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

t o r, David Stiasny, Friedr. Knöpfelm a- 
c h e r. 1890/91: Vil. Kantor, David Stiasny, 
Josef K o h n. Dne 1. dubna 1898 nastoupil v G. J. 
kt. Morie Kurzweil z Nového Etinku v Cechách. 
Konferenení protokoly z 1876 seznamují nás s dal- 
sími ue. zid. skoly v G. J., jakoz i se cleny preds. a do- 
zorcími a o vnitrní práei a pomërech a usneseních 
v letech 1876 az 1907, kdy skola tato nedostatkem 
zactva úplne zanikla. 
1876. 28. brezna pusobili na teto skole uc. Willi. 
Kantor, David Stiasny a Max Adler. Preds. 
byl rb. Zachariás Spitz a star, obce Jonas M i 1 r a t h, 
ktery byl téz clenem c. k. okr. skolní rady v Cáslavi. 
1878. 19. zárí. Uc. Wilh. Kantor, D. Stiasny a Ign. 
Hölzer. Vrchní doz.: C. k. okr. skol. insp. prof. Fr. 
Wiedermann z Prahy. 
1880. 1. srpna za souhlasu e. k. okr. sk. rady v Cᬠ
slavi ustanovena Emilie Jicínská, uc. rue. prací na 
obec. skolách, i na zid. skole a vyucovala zde od 
1. srpna 1880 az do 31. srpna 1888. 
1881. 13. zárí. Stary skolní rok konci 16. zárí, novy 
pocíná 23. ríjna. 
1882. 5. zárí. Dne 27. dubna 1882 slavila skola 25- 
leté jubileum cinnosti správee skoly p. rb. Zach, 
Spitze. 
1883. 8. cervna odesel uc .Ign. H o 1 z e r do Znoj- 
ma a 15. kvëtna 1883 jmenován prov. uc. JUSt. Mo¬ 
rie S c h r e c k e r. Rb. a uc. náb, Zach. Spitz zemrel 
a správu skoly pfevzal Wilh. Kantor. 
22. zárí. Skolní rok koncí 27. zárí 1883, zacíná 
1. listop. 1883. 
31. ríjna. V konferenci za prítomnosti dra M. 
F riedländera jako správee skoly, S. Offra, 
star., uc.: W. K a n t o r a, D. Stiasnyho a Simona 
Lövyho (dosud uc. v Horepníku, ustanoven misto 
prov. uc. M. Schreckra) a okres. skol. insp. dra J. 
Wentzela usneseno, aby skolní rok (prvnë) koncil 
30. cervence a zacínal 1. zárí 1884. 
1885. 28. cervna v konferenci, jiz prítomni byli c. k. 
sk. insp. prof. dr. J. Wentzel, star. Sam. Offer, rb. dr, 
M. Friedländer a uc. W. Kantor, D. Stiasny, S. Lövy, 
vzato na vedomí, ze odchází uc. S. Lövy a jmenován 
jest uc. Markus Scheck. Knihovna „Bechure Che- 
med" daruje skolní knihovnë 30 knih a obraz zemr. 
lidumila Montefiore. Knihovnikem ustanoven uc. D. 
Stiasny. 
1887. 26. cervence v konferenci sdëluje star, obce 
S. Offer pritomnym: Dru S. Winternitzovi a 
uc. W. Kantorovi, D. Stiasnymu a M. Scheckovi, ze rb. 
dr. F riedländer opoustí své misto v G. J. 
1888. 29. prosince novy rb. dr. K. Thiebergei 
jmenován správee,m isr. skoly. Uc. M. Scheck odchází 
do Klatov a prijat jest uc. Friedrich Knöpfelmacher 
z Prahy. 
1890. 31. srpna odesel uc. Fr. Knöpfelmacher a pri¬ 
jat jest uc. Jos. Kohn. 
1891. 30. srpna odesel uc. Jos. Kohn a toto misto se 
vice neobsadilo, neb skola jest jiz jen „dvoutrídrá 
Dëti nemluví jiz nëm., ceisky zivel prevládá. 
1892. 25. cervence star, obce jest Bedrich Pick, 
rb. a správeem skoly dir. K. Thieberger, uc.: 
Wilh. Kantor a D. Stiasny. 
1894. 25. února skolním dozorcem jest Siegfried 
Kohn, star. B. Pick, mëstskym lékarem dr. S. W i n- 
ternit z. 
1898. 1. dubna nastoupil v G. J. uc. a kt. Moritz 
Kurzweil (prisel do G. J. z Nového Ettingu v Ce¬ 
chách.) 
1900. 2. zárí zapsáno do 1. trídy 33, do 2. trídy 21, 
celkem 54 záci do obou tríd. Rb. dr. Thieberger jde 
na stálou dovolenou a Wilh. Kantor prevzal správu 
skoly a oba uc. Willi. Kantor a David Stiasny vyucuji 
nábozenství. 
1902. 15. zárí bylo do skoly nastehováno vojsko a 
vyucování pocalo teprve po jeho odchodu do hlavnich 
manévru. Ve 2 trídách zapsáno jest 56 dëti. Od této 
doby navstëvuji siko'lu záci a zàkynë v nëmcinë nepri- 
praveni, nëm. vyucovaci jazyk tëzko chápou, takze po- 
stupovati se musi velini pomalu. 
1903. 3. zárí. V obou trídách zapsáno bylo 37 skol- 
ních dítek, a to: 15 pro první trídu, 22 pro druhou. 
25. listopadu. První trida premistëna z prízemí do 
prvního poschodí, do místnosti, která jest malému 
poctu trídu tu navstëvujicich úplne postacující. 
Zákyne 1. oddëleni první trídy nemají o nëm. reci 
ani nejmensího pojmu, k ceniuz pristupuje jestë velmi 
spatná vyslovnost, takze lze s nimi postupovati ve 
vsech predmëtech s neobycejnou tëzkosti velmi po¬ 
malu. Podepsáni jsou oba uc. Wilh. Kantor, David 
Stiasny. 
]904. 3. ledna stëzovâno si opët na prospëch z ne- 
znalosti nëmeckého jazyka, nebot' pomëry a vyucování 
jsou velmi tëzké, nebot' i pri malém poctu dëti ve tridë 
vëtsina dëti nëm. neumí a nerozumi. 
1907. 25. cervence byla posledni konference. Po- 
slední roeník zid¡. skoly 1907/08 byla jen jedna trida, 
vyucovaná Dav. Stiasnym. 
Záci navstëvuji obecnou a mest'anskou skolu v mistë. 
Die prípisu z 20. ríjna 1907 byla skola jiz jen 
jednotrídní a mêla zapsanych záku jen 13. Die vynosu 
úredního ze 16. ríjna 1907 patrila pod inspektorát 
nëm. ve Stokách (Stecken). Tobo to r. zanikla skola 
tato ùplnë. 
Tak zanikla úplne druhdy slavná zid. skola, která 
se jiz v r. 1797 pripomíná. Budova pozdëji prodána 
a zbylo zde pouhé jméno „zidovská skola". 
Pripomínky a úvod, jednající o nutnosti stavby nové 
synagogy v G. jez do základní knihy kulturní z. o. 
napsal rb. G. J. Zachariás Spitz. 
Voreriimerung und Einleitung in dieses Buch. 
(Nach dem Original.) (Die originali!.) 
Die Abnahme der Religiosität und darum auch na¬ 
tionalen Zusammengehörigkeit bei der heranwachsen¬ 
den Jugend und besonders die wenige Theilnahme der 
jüngeren Generation an dem öffentlichen Gottesdien¬ 
ste und an allem, was die hehre Bedeutung unseres 
Volkes und seiner Gemeinden nach aussen zur Geltung 
bringen soll, sind wahrlich für Alle, denen dais Inter¬ 
esse des Judenthums wahrhaft am Herzen liegt, mehr 
zurückschreckend als einladend diesem immer tiefer 
um sich greifenden Übel abhelfen zu wollen. 
Allein wenn es isofort gienge, ohne der Erstarrung 
Gränzen zu setzen, ohne die zumeist aus grauer Vorzeit 
stammenden veralteten Formen, die das Vortrefflich¬ 
ste unserer erhabenen Religion wie eine Staubhülle 
umgeben theils abzustreifen, theils zeitgemäss umzu¬ 
gestalten und zu veredeln; so würde es nur noch 
schlimmer werden, über kurz oder lang die Jugend 
noch mehr die Religion entrathen lernen und ihr am 
Ende ganz entfremden; und dieses kann doch und darf 
der ehrliche Anhänger des Judenthums weder wün¬ 
schen, noch zulassen. 
Von diesem Gesichtspunkte ausgehend und von der 
Betrachtung angeeifert, dass der öffentliche Gottes¬ 
dienst mit unserer Religion und unserem nationalen 
Bewusstsein so innig verwebt ist, dass diese ohne jene 
kaum zu denken sind, ein zeitgemässes seine Besucher 
ansprechendes Gotteshaus also als ein hervorrangen- 
des, ja unverlässlich nothwendiges Mittel für die Wah¬ 
rung des religiösen Sinnes in der Gemeinde und für 
Golciiv Jeníkov 12 11* 
163 
Goltsch'Jenckau 12