kterc provádelo zápisy. Z nich zachovány jsou tyto
na tamním úrade:
1. Jüdische Geburtsmatrik v. J. 1814,2. Jüdische Trau-
matrik v. J. 1814, 3. Jüdische Sterbematrik v. J. 1814.
První zápis y první matrice datován je 17. lednem
a koncí r. 1857. Celkem narozenych zapsáno od r.
1814—1857 119 osob. První zápis y druhé matrice
koncí r. 1834, první zápis v tretí matrice koncí r.
1855 a zemrelych do té doby bylo 90 osob. Psána je
jazykem nëmeckym. Uvázíme-li pocet narozenych a
zemrelych za dobii 20 roku, muzeme si snadno viciniti
obrázek o velikém poctu celé obce. Od tëch dob za-
vedla si obec svoje knihy, do kterych zvoleny matri-
kár-rb. cinil zápisy. Toto st. prinásí do vlastní obce
porádek a stává se nejvetsím vrcholem celého rozvoje.
Voleny vybor, sestávající ze starosty o. z., jeho ná-
mëstka, pokladníka, úcetního a prednosty modlitebny,
starà se o vsechny príslusníky a ridi celou obec.
V tomto st. nejvíce príslusníkü usazuje se ve meste a
okolí, stávají se majiteli usedlostí, najímají dvory, ote-
vírají zivnosti i továrny. Ze dvoru, které byly prona-
jaty, jsou tyto: Dvur panství v Cernovicích, nájemce
p. Viktor L e d e r e r, dvur Lhotka, nájemce p. Ant.
L e d e r e r, dvur ve Vlcevsi, nájemce p. Gustav V e-
seck y, dvur Nové Dvory, nájemce p. Franke n-
stein, dvur Zoubek, náj. p. Jos. Vesecky, na Bêlé
náj. p. Smolka. Svym racionelním hospodárstvím by-
vali mnohdy príkladem jinym. Továrna, která téz zrí-
zena byla, zabyvala se jediné vyrobou zbozí brasnái-
ského. Zamestnávala 50 i vice dëlnikû a majitelem byl
p. Bäcker a spol. Zbozí rozesílalo se i za hranice, ba
i do zámorskych státu. Nejpilnejsí sezona byla vzdv
v mesících cervnu a cervenci. Podle „Bau-Parzellen
Protokoll der Gemeinde Czernowitz 4 z r. 1829 byly
v meste majiteli budov a pozemku tito 2idé:
Markus Stein, majitel domu a hospodár. used-
losti, cp. 65, Tomás B e n e s, majitel domu a zivnosti
obchod., cp. 113, Adam M e t z 1, majitel domu a ziv¬
nosti obchod., cp. 121, Filip Löwy, majitel domu a
hospodár. usedlosti, cp. 206, Markus F ranken¬
stein, majitel domu a zivnosti, cp. 150, David L ö -
w y, majitel domu a zivnosti, cp. 149, Markus M e t z 1,
majitel domu a zivnosti, cp. 152, Czernowitz-
J u d e n gì e m e i n d e - S c h u 1 le, cp. 226, Eleonora
Taub, majitelka domu a zivnosti, cp. 111, Michael
Nagelstock, majitel domu a zivnosti, pozdëji cp.
Ili, Josef M e t z 1, majitel domu a hospodár., cp. 179,
Michael Rotten ber g, majitel domu a hospodár.,
cp. 231, Josef Taub, majitel domu a zivnosti, cp. 21,
Wilhelm Arnstein, majitel domu a továrny, cp.
v 25, Abrhám Wind, maj. domu a zivnosti, cp. 27,
Moisés K h o n, maj. domu a hospodár., cp. 42, Moisés
P e s e k, maj. domu a hospodár., cp. 54, Gutmann
K h o n, maj. domu a hospodár., cp. 256, Simon P e -
s e k, maj. domu a hospodár., cp. 250, Abrhám
F rankenstein, maj. domu a zivnosti, cp. 86.
Z vytahu toho vidno, ze majitelu zivnosti bylo 12
rodin a majitelu hospodárství vyhradnë bylo 8 rodin.
Ackoliv mesto to v st. tomto cítalo ca 1500 obyvatel,
zivel zidovsky byl ve vëtsinë zastoupen v oboru ziv-
nostenském a hospodárském. Nebot' oni byli nejbohat-
simi obcany v té dobë a màio ktery z jinych obcanu
mohl se pochlubiti tak rozsáhlym nemovitym majet-
kem. A nebylo divu, jak dokázáno, nebot' mnohy za
koralku nechal u israelity cást svého jmëni i cely vy-
dëlek tydenni. V tehdejsi dobë obchodnikem se sta-
noviska obchodniho byl jediné israelita. Ze i byli ma¬
jiteli mnozí rozsáhlych pozemku, predstaviti si mozno
z tohoto vytahu Parcelniho protokolu z r. 1829:
Abrhám Frankenstein byl majitelem 16 jiter 1187
sáhu (9 ha 63 a 30 z?i2), Moisés Wind 12 jiter 757 sáhu
(1 ha 18 a 30 zu"), Markus Frankenstein 8 jiter 764
sáhíi (4 ha 87 a 51 m2), Vilém Arnstein 5 jiter 575
sáhu (3 ha 08 a 90 m2), Antonin Lederer 3 jiter 41
sáhu (1 ha 74 a 80 m2), Filip Löwy 1 jitra 1220 sáhu
(1 ha 01 a 80 /o2), Moisés Pesek 1 jitra 890 sáhu (— ha
63 a 90 7/r), Josef Taub 1 jitra 175 sáhu (—ha 63 a
85 m2), Eleonora Taub 1 jitra 39 sáhu (—ha 59 a 40
z/i2), Josef Metzl — jitra 1241 sáhu (— ha 44 a — ra2),
Markus Stein — jitra 1407 sáhu (—ha 50 a 25 m2),
Mich. Nagelstock — jitra 670 sáhu (—ha 23 a 80 m2),
Bernard Benesch — jitra 635 sáhu (—ha 23 a 15 m2).
Salomoun Las — jitra 355 sáhu (—ha 13 a 17 t?i2),
Abrhám Wind — jitra 75 sáhu (— ha 3 a — ra2), Mar¬
kus Metzl — jitra 155 sáhu (— ha 5 a 17 ra2), Gutman
Kohn — jitra 25 sàhù (—ha —a 90 ra2).
Prihlízí-li se k celkové vymëre pozemku v katastru
obce, v niz byli majiteli Zidé, ciní célková vymëra 52
jiter, 613 sáhu, na nové miry prevedeno ca 31*5019 ha.
Toto stol. stává se nejvëtsim rozvojem veskerého
zidovstva. Pocet jedincu vzrostl mërou utësenou, cí-
taje près 150, s okolím pocítaje skoro 200. Obec vy-
drzovala veskery náklad jednak z prispëvku, jednak
s vydrazením rodinnych kresel v modlitebnë, která
byla dedicná pro kazdy rod vydrazitele.
Asi r. 1903 pocíná jakysi pokles v rozkvëtu obce.
Skola pro nedostatek dëti a snad i financní prostredky
nedovolovaly dalsí její byti — musela byti zrusena. Za-
rízení bylo rozprodáno, ucebné pomucky uschovány
a dum pozdëji prodán. Rovnëz i misto rabbiho bylo
zruseno a tim tedy vnitrní vedeni obce bylo zreduko-
váno. Dëti zid. byly pak povinny k nàvstëvë zdejsi
skoly obecné a mëst'ansl^é. Prednostou modlitebny byl
stano ven ne j starsi cien obce. Rodiny pocínaly se stë-
hovati a tím obec se mensila. Doba válecná prinesla
vsak velké zmëny v celém vedení. Mnozí byli nuceni
nastoupiti sluzbu válecnou, mnozí prisli do zajeti a
jeden cien obce vstoupil do csl. zahranicniho vojska
a jako legionáf vrátil se domû. Byl to Arnost Taub od
5. p. pl. T. G. Masaryka. Rovnëz i továrna v dobë vá-
lecné byla zrusena a tím i mnoho lidi prislo o vydëlek.
V dobë prevratu i zdejsí obec byla solidární a nijak
nelitovala starého rezimu. Co se tyce verejné samo-
správy, mêla obec svého clena v obec. zastupitestvu
a v mëstské radë, ano i clena místní skolní rady. Byl
jím Wilém Arnstein, továrník. Y nrítomné dobë vsak
obec iskládá se z nëkolika rodin. Ze starousedlych zu-
stala zde rodina p. Winda, Lase a Metzla. Z dalsích
rodin jsou to rodina p. Mautnera, Weseckého, Winter-
nitze, Tellera a Yogela. Obec cítá 24 clenu. Obchod-
níci jsou ctyri, jeden hospodár a jeden zvërolékar.
Obec spravuje p. Emil Wind. Vybor zastávají vsi-
chni clenové obce. Obcovací jazyk je cesky. Parcelací
a jinymi okolnostmi byli nuceni mnozí i opustiti na-
jaté dvory, z nichz byly — dvur panství cernovického,
dvur Lhotka, dvur ve Vlcevsi a dvur Zoubek. Jediné
dviir v Novych Dvorech zûstal v pronájmu israelitovi
p. Alf. Teller o vi.
Ze zaslouzilych starostu, ucitelu a rabínu obce, kterí
vsemoznym zpusobem o rozkvët obce se starali, jsou
tito pánové:
Starostové: Vilém Arnstein, Emanuel Lede¬
rer, Emil Wind.
Rabínové: David Platschek, Bedr. Schnabl,
Moisés R e i 11 e r.
Ucitelé: Simon F rankenstein, Juda M ü n z e r,
Simon Ehrenfreund, Sigmund Kohn, Herz,
Schreck er.
Koncím tím strucné dëjiny zdejsího zidovstva;
zprávy zde uvedené jsou pamëti nejstarsích israelitu.
Písemného materiálu po ruce bylo màio, proto i presná
datavmnohych uvedenych vëcech jsou pribliznë uvedena.
Cernovicf.< 2 7*
99
Czernowitz
