Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

1897 koupil ho Leopold Steiner, (cizí) obchodník, 
s zen ou Hermínou Ehrlichovou z Dolánek. Uëinil vsak 
r. 1899 úpadek, a dum presel pak do rukou krest'an- 
skych. 
G. XIX (139). 
1706 stavël lio na obeením miste blíz jatek zid. 
krest'an Kristian Bez; a pak jej po delsí cas drzeli 
jeho ná s tup ci, az jej na radu let pronajala zid. rodina 
Schalheimu. 
1839 prevzál ho Emanuel Tausig (viz ë. XVII), ale 
zápisu vziti nesmël. Püjcil totiz pravému vlastníku 
Václ. Seidlerovi, sevci, peníze, a stai se tak jen zatím* 
ním drzitelem, kde rnohl hydleti. Chatrny domek pre- 
stavël a o patro zvysil. Tepry r. 1864 byl mu düm do 
knih pripsán. 
1878 koupil ho Salomon Beck, krejcí, s zenou Julií 
Gellnerovou. 
1901 po smrti Becka presel zase do rukou kres¬ 
t'anskych. 
C. XX (140). 
1650 puvodnë t. zv. 2idovská slachta (jatky) pri- 
zemní a pri ni masné krámy. Stavëla hrabënka Lid- 
mila ze Sternberka ze dreva a hiinou vymazané. Mezi 
panskou hospodou a jatkami pusté misto, kudy vozila 
se voda z reky do mëstského pivovaru. Pred r. 1765 
patrilo toto misto Váelavu Vicherovi z c. 2 (nyni zru- 
seného) na predmësti. Z jatek piatili 2idé vrchnosti 
30 fl. roënë. 
1696 vyhorelé jatky posta viti dal kníze Ferdinand 
z Dietrichsteina z kamene. 
1717 zádal Marek Kaufman vrchnost o povo'lení vy- 
stavëti nad masnymi krámy vlastním nákladem byty 
pro sebe s pavlaci k obyváni. Povoleno. Pozdëji nade- 
lai dluhy, a byty prodány. 
1738 koupil horejsek Lazar Tausig. 1765 prikoupil 
od Václava Vichery to pusté misto na vystavëni kvel- 
bu (spycharu) do dvcrecku. Dosud nachází se na toni- 
to spycháru ve stitë zidovská hvëzda. Pak na tomto 
dvorku vystavël pri zahradë panské hospody maly do¬ 
mek k obyváni. 
1793 dostal vse syn Abraham Tausig — viz téz c. VI. 
1811 drzel vse syn Lazar Tausig s zenou Rachel Bi- 
schickou. 
1829 masné krámy v prizemi koupila od vrchnosti 
obec zid. 
1833 horejsek dostala Lazarova dcera Johanna Tau- 
sigová, která si vzala 1840 Daniele Ornsteina z c. XVII. 
1850 od nich koupil horejsek Abraham Gellner 
z c. 141 s zenou Alzbëtou Lichtensteinovou. 
1870 po matee dostal horejsek se spycharem a dom- 
kem syn Emanuel Gellner. Nadëlal vsak dluhy. 
1883 pro dluhy prevzal po nëm otee Abraham 
Gellner. 
1892 dostal od otee Abrahama druhy syn Julius 
Gellner i s domem c. 141. 
1896, kdyz Zidé prestali vysekávati maso (posledním 
reznikem byl Alexander Lederer z c. II), koupil jatky 
od obee Julius Gellner, spojiv tak cely dum.. 
192 dostal vse syn Arthur Gellner. 
Pamëtihodno pri tëchto domcich je, ze byly rozdë- 
lovány na dvë, tri az ctyry svëtnice, pravé to kum- 
bálky, a musime rici i pravé diry, kde mnohdy bydlely 
dvë az tri spriznëné rodiny pohromadë, a bylo ku po~ 
divu, ze u nich nepropukávaly nebezpecné choroby 
kazdého roku. Ve mëstë drive bydleti nesmëli, mista 
k stavbë novych domku se jim nedostávalo, a tak se 
musili kreiti jen v tëchto zidovskych domcich, které 
pro cetny jich pocet nedostacovaly. Teprv od doby 
cisare Josefa II. mohli se i v kfest'anskych domech 
usazovati, ale jen co nájemníci, nebof domû tëchto 
kupovati nesmëli. Ale i tu dovedli zákon obeházeti, 
nebot', zaipujeivse zchudlym mëst'anum peníze, prona- 
jima'li si domy jich na radu let (25—30), neplatíce 
ovsem nájmu zádného, an tento vyrovnán byl na mistë 
úrokuv ze zapíijcenych penëz, a tak povazovali se pak 
za majitele domu, co pravy majitel jim konal sluzbu 
knihovního figuranta. Az teprv po roce 1850 mohli si 
dát dum na jméno své do knih zapsati. 
Mimo tedy tëchto zid. domu na predmësti drzeli 
Zidé jestë domy krest'anské jak na predmësti, tak 
v mëstë, jak následuje: 
Na predmësti: 
C. 103. 
Polovinu domku c. 103 koupila r. 1789 (ovsem bez 
zápisu) Zidovka Libuse Bischická na 28 let. Po Bi 
schické r. 1836 koupil ho Salomon Gellner z Roud- 
nícka s zenou Katerinou, a od nëho ji r. 1841 bez zᬠ
pisu koupii Josef Samuel Gellner z B., t. ë. pachtyr 
pan. poli v Nízebozích (vulgo Josífek), s zenou Rebe- 
kou. (Syn jeho Abraham Gellner v ë. 141 a XX.) 
1878 presel tento domek do rukou krest'anskych. 
C. 113. 
1866 koupil tento domek v Ostrovní ulici David 
Steiner s zenou Alzbëtou. On zemr. 1884. 
1885 od matky Alzbëty dostala domek dcera Regina 
Steinerová, která pozdëji vdala se za Ludvíka Polaka, 
podomního obchodníka a zid. kostélnika. Pak presel 
do rukou krest'anskych. 
G. 121. Kozeluzna. 
1620 byl to dvorec královsky k domu ë. 9 v mëstë. 
Byl stále v drzení krest'anu az do Josefa Gaube 
r. 1843. 
1844 koupil ho MUDr. Gabriel Tausig, lékar ve 
Vías. Benátkách, pro svého otee Abrahama (viz c. I). 
Bratr téhoz Gabriele byl Jachim Tausig. 
1849 od stryee Gabriele dostali bratrí Gabriel, Lipp- 
man a Josef Tausig, synové Jachyma. Ovcin zrusen a 
stavëny dilny pro novou vëtsi kozeluznu. Stavení, do¬ 
sud prízemní, zvyseno o jedno patro. Lippman a Josef 
odes'li do Litomëric, Gabriel do Vidnë, kde utrpël pri 
krachu na bursách 1873 veliké ztráty. 
1871 kozeluznu koupil Salomon Langweil z ë. 145 
s zenou Barborou. 
1879 dostal ji syn Julius Langweil s zenou Florou 
z Mëlnika. 1893 ze stodoly postavil strojovnu a novou 
dilnu. 1900 tato dílna vyhorela. 
1904 koupili ji bratrí Jindrich a Max Gerbrové z Ra- 
kovnika. 
1905 prevzal ji Max Gerber sám, kdyz byl bratra 
svého notnë osidil. R. 1919 prestavël rozsáhlé celou 
kozeluznu, prikoupiv obeeni Ostrov a dëkanskou za- 
hradu tamtéz, a vedlejsi domek Kindlovsky ë. 122 se 
zahradou. Nadëlav mnozstvi dluhu, ucinil úpadek, a 
kozeluznu v drazbë 1922 prevziti musila Ceská ban- 
kovní jednota v Praze jakozto nejvëtsi vëritelka. Od 
toho r. v tovârnë se nepracuje. 
G. 129. 
1849 od dëdicu Jana Krivana koupil domek Lazar 
Gellner, pekar. 
1875 presel domek zase do rukou kresïanskych. 
C. 130. 
1849 od pekare Frantiska Procházky koupil domek 
Markus Steiner (vulgo Bezkrve) s zenou Frantiskou 
z ë. XVI (pak c. 41 a 35 v mëstë). 
Budynè 6 6* 
83 
Budín 6