Volltext: Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart I. (1 (1934) ;)

Geschichte der Juden 
in Drosau. 
Dèjiny Zidiì ve Strázové. 
Bearbeitet von 
Fachlehrer Rudolf 
V malebném zákoutí ëeského Posumaví, asi 17 km 
od Klatov na jih smërem k bavorskym hranicim, lezi 
neveliké mëstecko Strázo v (nëm. Drosau). 
St. má dnes nëeo màio près 1300 obyvatel cesko- 
slovenské národnosti. Kraj okolni jest dosti úrodny, 
proto prevázná vëtsina obyvatelstva se zivi zemëdël- 
stvim. Obchod a remesla zde zivori. 
Minulosit mël St. lepsi nez má prítomnost! Jest jed- 
ním z odumírajících meat. Zivot v nëm byl kdysi rus- 
nëjsi, obchod cilejsi, remesla y rozkvëtu, a to vse v ne- 
posledni radë zásluhou pocetné drive slozky jeho oby¬ 
vatel — Zidû. Jestë v r. 1870 mël St. 1850 obyvatel, 
z kteréhozto poctu bezmála jednu pëtinu tvorili Zidé. 
Vznik St. spadá bezpochyliy do doby, kdy králové 
cesti zajisiovali jibozápadní hranici Cech proti vpá- 
dûm loupezivych sousedu Bavoru. Vedle Chodu a 
Králováku byla to rada pomezních tvrzí, pri zemskych 
stezkách lezících, jejichz úkolem bylo neprátelské 
vpády zadrzovati a odrázeti. A jedním z clánku této 
branné soustavy byl St. Na ostrohu 50 m nadl rekou 
Strázovkou, v místech, kde se nyní ríká „Na Hradca- 
nech66, vybudována byla pomezní strázní tvrz, 
které se podle úcelu jejího dostalo patrnë jména 
„Strázov66. Byla sídlem krajistníka cili vyssího vojen- 
ského úredníka, velitele to hradní posádky. 
Pod ochranou této tvrze usazovalo se záhy nové 
obyvatelstvo, sedláci a — 2idé. Tak vznikla ves 
Strázov a vedle ni zidovská ctvrf na stranë severni 
mimo opevnëni. Potvrzuje to nadacni listina rytíre 
Buska z nedaleké Opálky z r. 1405, tykajici se farního 
kostela ve St., kteráz jest prvni historickou zprávou, 
zmiñující se o Zidech co usedlych obyvatelich ve St. 
Pocet jejich vsak v dobë tehdejsi není znám. Z uve- 
deného patrno, ze z. o. ve St. patri k nejstarsím 
v Gechách. 
Po válkách husitskych objeveny byly ve St. rudné 
zily stríbrné a zahájeno dolováni na stríbro. Okolnost 
tato podnitila jestë cilejsí usazováni se Zidu ve St. 
R. 1441 obyvali jiz 16 domu. Yënovali se — tajnë 
ovsem — vynosnému obchodu s dobytym stribrem. 
Prilivem novych pristëhovalcu, jednak horniku, jedi- 
nak Zidu, dosavadni nevelké mëstecko St. znamenitë 
vzrostlo. Na primluvu pana Viléma z Ryzmburka a 
Svihova, nejvyssiho hofmistra královského, byl St. 
r. 1524 povysen od krále Ludvíka I. na mësto. 
Soucasnë udëlil král novému mëstu radu vysad, 
které mëly za následek neobycejny rozmach obchodu 
a remesel v tomto pohranicním mëstecku. St. po- 
voleny dva vyrocni trhy, tydlenní trh na dobytek, 
prizi a plátno kazdy ctvrtek a zrízení skladu soli. 
Rodin zidovskych ve St. stále pribyvalo, takze v 16. 
stol. vlastnili tu Zidé uz 20 domû. Pocet tento se pak 
ustálil a zûstal celkem nezmënën az do r. 1848, kdy 
se uvàdëji ve St. 43 rodiny zidovské, obyvající 
Zpracoval 
Rudolf Krízek, odb. uc. v Strázove. 
20 domû. Jest to nej p o cetnëjsi z. o. na 
Klatovsku, Klatovy samé nevyjímajíc. 
Strázovstí Zidé jako element ve stredovëku vûbec 
bezprávny a jen trpëny museli bydleti mimo vlastní 
opevnëni mëstecka. Bydleli zde pohromadë v jedné 
ulici, vedoucí od západu k vychodu. Tato ulice po- 
dnes nese — neoficielnë bohuzel — své historické po- 
jmenování „Zidovská66. Domy zidovské byly vëtsinou 
jednopatrové, solidnë z kamene stavëné, s prízemnimi 
jizbami vesmës klenutymi. Gislováni domû zidovskych 
provedeno bylo jako vsude jinde na rozdíl od kres- 
t'anskych cislicemi rimskymi. Toto odlisné císlování 
udrzelo se ve St. az do r. 1880. Byly to domy s tëmito 
nynëjsimi císly popisnymi: 180 — I., 181 a 182 — II., 
183 — III., 184 — IV., 185 a 186 V., 187 — VI., 188 
a 194 _ VII., 189 — VIII., 190 — IX., 191 — X., 
192 a 193 — XL, 195 — XII., 196 — XIII., 197 - 
XIV., 198 — XV., 199 — XVI. Zidovská ulice na roz¬ 
díl od ostatních ulic strázovskych byla vydlàzdëna. 
St. lezel pri dûlezité kdysi zemské obchodni stezce, 
která vedla z bavorského mësta Svëtlé (Zwiesel) près 
Zeleznou Rudu, Pancír, Mûstek, Mësistë, St. do údolí 
reky Ühlavy a dále pak près Klatovy do nitra Gech. 
Zidé strázovstí jakozto obchodinë zdatny element strhli 
vëtsinu obchodu na sebe. Veskeré obchody byly sou- 
stredëny v Zidovské ulici, po ostatnim mëstecku ne- 
bylo vûbec krámu. Stav tento potrval az do 60 tych 
let minulého stoleti. 
V dobách nejstarsích obchodovali, jak jiz svrchu 
receno, stribrem a solí, kromë tobo vsak téz dobytkem 
vseho druhu, obilím, vínem, bilym pivem, malvazem, 
rybami, suknem, plátnem, kmentem a j. 
V XVIII. a XIX. st. vedli obchod zbozím koloniál- 
ním, striznym, zelezem, obilím, lihovinami, lnem, 
vlnou, perím a kozemi. Financnë zdlatni jednotlivci 
mëli vydatny zdroj prijmû z pûjcovâni penëz. Obchod 
s perím byl neobycejnë rozsáhly a obchodni styky 
Strázov 1 8* 
115 
Drosau Í
	        
Waiting...

Nutzerhinweis

Sehr geehrte Benutzerin, sehr geehrter Benutzer,

aufgrund der aktuellen Entwicklungen in der Webtechnologie, die im Goobi viewer verwendet wird, unterstützt die Software den von Ihnen verwendeten Browser nicht mehr.

Bitte benutzen Sie einen der folgenden Browser, um diese Seite korrekt darstellen zu können.

Vielen Dank für Ihr Verständnis.